Švankmajerovi fanoušci v Japonsku se dočkali jeho nového filmu

Jan Švankmajer představuje v Japonsku svůj poslední film nazvaný Přežít svůj život. U této příležitosti se v Tokiu koná i jeho výstava. Český režisér i výtvarník je v Japonsku velmi populární, jeho dílo obdivují statisíce obyvatel Země vycházejícího slunce. Švankmajer také výrazně ovlivnil i řadu japonských umělců.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Švankmajer, za ním šéf Českého centra v Tokiu Petr Holý

Jan Švankmajer, za ním šéf Českého centra v Tokiu Petr Holý | Foto: Robert Mikoláš

Něco z Alenky, Kyvadlo, jáma a naděje, Lekce Faust. Švankmajerovy filmy jsou dobře známé i na Dálném Východě. Mnoha Japoncům se líbí, někteří nad jejich smyslem diskutují a další zase inspirují.

„Já sama tvořím figurky, a to i díky Janu Švankmajerovi. Prostě mne inspiroval a zaujal natolik, že jsem ho začala napodobovat,“ svěřuje se mladá designérka Lien, která v ruce svírá postavičku ušáka s vyšitou lebkou na hrudi.

Jan Švankmajer se přitom v Japonsku proslavil už na přelomu 80. a 90. let minulého století a od té doby počet jeho místních příznivců roste geometrickou řadou.

„Mám rád Švankmajerovu dřívější tvorbu, jeho krátké filmy. Ukázal nám totiž, že se na plátně dá vytvořit prakticky cokoli, že autorovy možnosti realizace myšlenek jsou neomezené,“ skládá českému režisérovi poctu pan Funamoto Keita, sám známý umělec, a to i za hranicemi Japonska, který se Švankmajerovým dílem seznamuje i své žáky a následovníky, přestože ne všichni mu rozumí.

Ostatně to dobře ví i Jan Švankmajer, podle něhož je ovšem stejně tak obtížné pochopit i kulturu Země vycházejícího slunce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž východoasijského zpravodaje Českého rozhlasu Roberta Mikoláše

„Mám rád divadlo kabuki, má rád japonské strašidelné příběhy, japonská strašidla. Mám rád Edgara Alana Poea a strašidelné příběhy, tak samozřejmě se to sveze i s těmi japonskými strašidelnými příběhy, i když jsou zcela jiné, než příběhy Edgara Alana Poea, ale je tam strach; prostě se rád bojím,“ vysvětluje Jan Švankmajer.

Právě postavy strašidel zaujaly i dalšího japonského tvůrce, pana Eidži Šhimadu: „Pan Švankmajer se zajímal o ukiyo-e, tradiční japonské dřevořezby, proto jsem se rozhodl tímto způsobem, používaným v Japonsku už od 1. poloviny 18. století, vytisknout osm jeho originálních koláží, strašidel. A výsledky tady vidíte,“ ukazuje cenný soubor, zatímco se na plátně objevují záběry ze Švankmajerových filmů.

A předpremiéru toho posledního snímku pak doprovází i výstava koláží pořádaná v Českém centru v Tokiu: „Jan Švankmajer si vytvořil skupinu obdivovatelů, která čítá mnoho desítek tisíc až statisíce hlavně tedy obdivovatelek, kteří si myslím, že mu rozumí, ale svým japonským způsobem percepce,“ říká ředitel Českého centra při našem velvyslanectví v Tokiu Petr Holý.

Samotná premiéra filmu Přežít svůj život bude na podzim letošního roku a spolu s ní se má opět konat i výstava Švankmajerových děl. Ta současná potrvá do 1. dubna.

Robert Mikoláš, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme