Svět pod hlavou? Pár tajemných náznaků jsme nevysvětlili, přiznává scenárista
ROZHOVOR. Česká televize v pondělí odvysílala poslední díl seriálu Svět pod hlavou. Ten mnoha divákům zanechal řadu nezodpovězených otázek. "Neměli jsme snahu vysvětlovat všechno dopodrobna," říká v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu hlavní scenárista Ondřej Štindl. Šlo o jeho první práci na televizním seriálu, ale s výsledkem je spokojen. "V seriálu, kde je element cestování v čase, vždycky v jednom místě s logikou narazíte do zdi."
Seriál byl divácky úspěšný. Jaké jsou ohlasy po posledním díle?
Neměl jsem čas to dopodrobna studovat, ale pro mě v zásadě příjemné, z větší části příznivé. Kritické, řekl bych, rozumným způsobem. U těchto seriálů je vždycky část publika, které to nějakým způsobem nesedne, ale to se nedá nic dělat.
Je vyzdvihován i za to, že totalitní dobu zobrazuje bez příkras. Jak moc pro vás bylo důležité kromě příběhu vystihnout i tehdejší atmosféru?
Způsob, jakým je tam ta doba ukázaná, je trochu hyperbolický. Už vzhledem k tomu, co se v tom seriálu děje, jsme neaspirovali na nějaký totální realismus - jak v příběhu, tak ve vykreslení té doby, které je samozřejmě trochu vyhrocené. Ale myslím, že vychází z nějakého skutečného pocitu, který jsem jako hoch, tehdy šestnáctiletý, měl. A je mi příjemné, že mám podobné reakce od svých vrstevníků. Že v tom ten svůj tehdejší pocit našli taky.
Seriál má označení "mysteriózní". Podle komentářů na sociálních sítích ale někteří diváci nepochopili závěrečný díl ve spojení s mnoha náznaky v průběhu seriálu. Měli jste ambici v závěru vše dopodrobna vysvětlit, aby do sebe vše zapadalo? Přesun klíčů od chatky v rámci doby je hodně mysteriózní.
Neměli jsme snahu vysvětlovat všechno dopodrobna. Myslím, že v seriálu, kde je element cestování v čase, vždycky v jednom místě s logikou narazíte do zdi, což se nepochybně děje i u toho našeho. Ty klíče už možná byly trochu přehnané, ale každopádně už v prvním díle - v pasáži ze současnosti - byly nějaké tajemné náznaky. Například auto, které se pak objevovalo v minulosti, nebo obrázek kluka na prolézačce, které pak taky nebyly vysvětleny. Ale já mám pocit, že je to tak v pořádku.
Natáčelo se na severu Čech, stejně jako další výrazný seriál poslední doby Pustina. Proč zrovna tam? Je pro filmaře výhoda, že se místo moc neproměnilo? Má pro filmaře genius loci?
Když jsme začínali pracovat na Světě pod hlavou, nevěděli jsme, že jednou vznikne seriál Pustina, stejně jako tvůrci Pustiny nevěděli o tom našem. Asi to bylo z důvodu, že v severních Čechách se režim projevil takovým vizuálně velmi zřetelným způsobem. Vůbec všechny jeho rysy tam byly viditelnější a vyhrocenější. Nevím, jestli je to dobře pro lidi, kteří tam žijí, ale pro filmaře asi ano.
Britská předloha se jmenuje Life on Mars podle písně Davida Bowieho. Jaká je symbolika vaší úvodní písně? Její text docela koresponduje s obsahem seriálu. Proč jste vybrali právě ji?
Záměrně. Říkali jsme si, že náš surreálný svět by se měl také jmenovat podle nějaké písničky. Jenže problém československého popu 70. a 80. let - na rozdíl od toho britského, kde spousta lidí ty písničky zná a jsou hezké - je, že u nás abyste takovou písničku pohledali. Tak jsem si vzpomněl, že tahle písnička Jany Kratochvílové je dobrá, zná ji dost lidí, zároveň je taková snová.
Mohl se seriál jmenovat V stínu kapradiny?
Asi nemohl, protože už existuje český film Stín kapradiny. Nebo možná ano, ale myslím si, že název Svět pod hlavou, s nímž přišel producent Vratislav Šlajer, je rozhodně lepší.
Když je řeč o hudbě, v seriálu byly odkazy na stále žijící hudebníky. Kapela Sloky, její zpěvák podobný Michalu Davidovi. Našel se v nich někdo? Máte nějaké reakce?
To je asi spíš otázka na režiséra, protože do takových detailů to scenárista neřeší. Mě to tam potěšilo. Nikdo nevolal.
Scénář jste psali tři. Bylo těžké držet dějovou linku?
Psali jsme to ve třech, ale ne spolu. Já jsem napsal základní koncept o tom, co by se mělo ve kterém díle stát. Pak jsme si jednou nebo dvakrát sedli a probírali jsme to do detailu. Tam až takový problém nebyl. Já to pak ještě četl a vyjadřoval se k tomu, co napsali kluci. Nakonec jsem napsal sedm nebo sedm a půl dílu. Pro mě to byla první práce na televizním seriálu, v rámci možností jsem s ní ale spokojený.
Plánujete druhou sérii?
Nejde ani tak o to, co mám v plánu já, protože je to docela drahý podnik. Pro scenáristu je šokující, když si něco smolí a pak někdo vysolí strašné hausnumero, aby to mohlo vzniknout. Takže to je rozhodnutí hlavně televize. Anglická předloha má jakousi druhou sérii, která je úplně jiná a návrat v čase probíhá do jiné doby. Pokud by něco jako druhá série Světa pod hlavou vznikla, by to bylo v tomhle ohledu obdobné.
Nechávali jste si kvůli tomu při psaní scénáře otevřená zadní vrátka? Ze závěru seriálu to moc nevypadá. Věděli byste, jak pokračovat?
Podobně jako u anglické předlohy. Pokud by druhá série vznikla, byla by s jinými postavami.