Nové komorní drama z pera amerického scenáristy Kennetha Lonergana je plné překvapení. Affleckovi například neskončili s rozdáváním talentu u staršího syna a originální název filmu neodkazuje na severoanglické industriální město. Těžké téma, které zpracovává, by také nemělo fungovat zároveň jako trpká komedie a charakterové drama, šest oscarových nominací nicméně svědčí o opaku.

Tento článek je více než rok starý.

19:30 4. února 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Trailery se nám často snaží prodat falešné příběhy a emoce. Někdy je to k užitku, protože upoutávka naláká na pocit, který v samotném filmu schází. Menší snímky to ale může zploštit do laciné verze toho, co údajně očekává mainstreamový divák. Konkrétně z Místa u moře se tak stala jakási grandiózní, i když pochmurná, cesta jednotlivce do zvuku líbivé upbeatové skladby. A to ačkoli v samotném snímku zní výhradně klasická hudba či kostelní chorál.

Massachusettský Manchester, kam se Lee Chandler v podání Caseyho Afflecka vrací po smrti svého bratra, je totiž smutným rybářským městem se smutnou mozaikou lidí. Ne, že by z něj zcela vyprchal humor a naděje, Lonergan si ale dává záležet, aby všechny interakce odrážely mrazivé období, v němž se příběh odehrává.

Jak se dozvíme z postupně dávkovaných flashbacků, Lee má svých problémů dostatek. Teď se ale má navíc stát poručníkem svého náctiletého synovce Patricka (Lucas Hedges), který se odmítá odstěhovat, protože „hraje v kapele a má dvě holky“. A tak se Lee po chvilce vzdorování rozhodne tísnivosti přímořského Manchesteru vzdorovat. Jenže vzpomínky, před nimiž se dalo aspoň částečně utéct v Bostonu, se mnohem hůře potlačují na místech, kde vznikly.

Lonerganův snímek není pouze studií jednoho tragického charakteru, ale určitým vhledem do toho, jak se lidé vyrovnávají se smrtí a vlastní vinou. Mistrně se přitom proplétá mezi časovými rovinami a střídá vážnější polohy s úsměvnými, ačkoli ani v těch se nikdy příliš nevzdálí od syrové reality a přirozené trapnosti. Jeho slova pak nejen hezky znějí, mají i smysl a své místo, a to i v nejmenších detailech, jako je třeba název lodi.

Na herecké úrovni převládá typicky affleckovská zasmušilost, tedy herecká figura, v níž jak se zdá, je Casey ještě přesvědčivější než bratr Ben. Jeho lehce tupý výraz jednoduše budí sympatie. Nelze přitom ani popřít, že Affleck procítí doslova i odhazování sněhu z cesty. Hůře se už ovšem odhaduje, kdy Affleck zprostředkovává Leeho zármutek a kdy jen zůstává jeho nepředstíraná nátura.

Hloubku Affleckova prožitku ještě umocňuje zrcadlo, kterým se pro jeho postavu stávají pubescentní Patrick a bývalá manželka Randi (Michelle Williamsová). Oba představují nejen diametrálně rozlišné charaktery, ale i různé způsoby jednání v následku tragédie. Zatímco Lee se skrývá za těžce vybudovanou zdí, Randi otevřeně své emoce prožívá a dokáže i o nich mluvit. Na Patricka pak zbývá role někoho, kdo odlehčí i nejtíživější z situací.

Místo u moře jde do oscarového boje s 6 nominacemi, a to za nejlepší snímek, režii, scénář a herecké výkony trojice hlavních představitelů Caseyho Afflecka, Michelle Williamsové a Lucase Hedgese. Pro jeho distributora, streamovací platformu Amazon Studios, je to navíc vůbec první oscarová nominace.

Zda se snímku podaří nějakou z nominací obhájit, se dozvíme na konci února. Zatím to ale vypadá, že jediné, co stojí mezi Affleckem a zlatou soškou, je jeho osobní minulost. Anebo Denzel Washington.

 

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít