Psal se 1. červenec 1936, pro Baťovo průmyslové impérium ve Zlíně velmi důležité datum. Na Kudlově, kopci nad Zlínem, se slavnostně otevíraly filmové ateliéry. Tomáš Baťa byl už čtyři roky po smrti, nápad a realizace tedy zcela připadla na jeho nevlastního bratra Jana Antonína.

19:13 1. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Baťové otevřeli ateliéry s cílem natáčet reklamní filmy společnosti. Jako první vznikla reklama na galoše nazvaná Podzimní rozmary. „Jan Antonín Baťa ale pozval na Kudlov nadějné pražské filmaře, mimo jiné i budoucí oscarového režiséra Elmara Klose,“ prozrazuje současný výkonný ředitel Filmových ateliérů Zdeněk Skaunic, „Baťa měl pořád stejný model. Pokud se pro něco rozhodl, vždy na to sháněl ty nejlepší lidi.“

Ateliéry, vystavené dle architekta Vladimíra Karfíka, převzali zhruba v polovině okupace Němci. Filmovou výrobu se podařilo ve městě udržet i po znárodnění, byť pod hlavičkou Krátkého filmu. Ateliéry tak vydaly světová esa jako Karla Zemana či Hermínu Týrlovou. Za totality se v Gottwaldově točily především filmy pro mládež. „To byla dobrá volba,“ tvrdí Zdeněk Skaunic, „v té době bylo Československo špičkou ve tvorbě pro děti a mládež.“

V novodobé historii ateliérů se ve Zlíně točily například večerníčky Pat a Mat, Bob a Bobek, Krysáci nebo také nedávno úspěšný seriál Znamení koně. Faktem ovšem je, že areál na Kudlově podléhá zubu času. „Devatenáct projektů za stovky milionů korun má toto místo ale během pěti let znovu oživit,“ doufá ředitel Filmových ateliérů Zdeněk Skaunic.

Pavel Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít