Alternativní pop-metal Torche
Floridští úderníci Torche zanechali svým předloňským albem Meanderthal poměrně hluboký zářez v žebříčcích nejlepších tvrdých alb roku. Netrpělivé čekání na dlouhohrajícího následníka nám koncem září zkrátili ípíčkem Songs for Singles u labelu Hydra Head. Co dvacetiminutová placka přináší, se teď dozvíte od Roberta Candry.
Torche jsou poměrně rozporuplná kapela. Jejich frontman Steve Brooks rád tvrdí, že nehrají metal. Nicméně předskakovali Isis, Black Cobra nebo Boris a mají oddanou základnu fanoušků odkojených různými variantami alternativního metalu. Členové Torche navíc prošli stoner a sludgeovými Floor nebo Cavity. Na druhou stranu v jejich skladbách opravdu nelze neslyšet silné popové tendence - výrazné melodické háčky, krátké stopáže a emoce spíš z pozitivní části spektra.
Aktuální EP Songs for Singles tuto rozporuplnost víc než potvrzuje. Co se týče struktury minialba, ta v podstatě kopíruje kompozici poslední řadovky Meanderthal. Z osmi skladeb jich prvních šest produsá ve stopáži jedné až dvou minut, aby se teprve na konci kapela pořádně rozmáchla; obdobné je i výrazné zvolnění tempa v předposlední Face the Wall. Tenhle trik docela funguje, protože bez závěrečných skladeb by EP zřejmě nepatřilo mezi materiál, který je bezpodmínečně nutno slyšet.
Oproti Meanderthal, které spoluprodukoval kytarista Converge Kurt Ballou, mají Songs for Singles o poznání odlehčenější zvuk. Prakticky všechny skladby taky víc akcentují zmíněné popové atributy. Touto stránkou EP tedy Torche uspokojí příznivce své slunečnější tváře. Finální výpravnější kousky zase dobře půjdou pod nos fanouškům post-metalové krajinomalby.
První (aspoň středometrážní) výstup po odchodu kytaristy Juana Montoyi (mimochodem kapela si práci v triu dost pochvaluje) tedy nedopadl špatně. V jistém smyslu dobře vystihuje zvláštně ambivalentní náturu Torche. A dvaadvacet minut pop-metalu je přesně tak akorát na namlsání před příštím pořádným štychem.
