Bugge Wesseltoft: stát samotný na pódiu je pro mě výzva
Bugge Wesseltoft svým prvním pražským koncertem, v rámci série Music Infinity v Paláci Akropolis, velmi příjemně překvapil. Jasně tak ukázal, že plnohodnotný jazzový koncert se dá odehrát i sólově. Vystoupení tohoto průkopníka spojení jazzu s elektronikou si připomeneme krátkým rozhovorem, který pro vás pořídil hudební redaktor Pavel Zelinka.
Sám tvrdíš, že ve svém hudebním růstu ti nemusel nikdo pomáhat. Přesto, když se podíváš nazpět, co nejvíce ti pomohlo k nalezení tvého rukopisu?
Je to částečně pravda. Je pravda, že nevěřím vyučování jazzu. To je pravda. Podle mě je tou pravou cestou učit se od „mistrů“. Já měl to štěstí, že jsem hrál s Janem Garbarkem nebo Nils Petterem Molvaerem. To je podle mě škola, kterou ti žádný jazzový ústav nedá. Podívej se na Milese Davise – ten se snažil učit mladé jedině ve své kapele, a ne ve škole. Rozuměl muzice, a tak své zkušenosti předával tam, kde se to má. Bez spontánnosti se jazz nenaučíš.
Mezi tvými deskami série New Conception Of Jazz a loňskou novinkou Playing je obrovský rozdíl. Co tě vedlo k tomu, že jsi tak zjemnil?
Dvě poslední alba jsou věnována sólovému pianu. To neznamená, že bych zanevřel na elektroniku. Není to tak dávno, co jsem vydal desku IM, která byla postavená především na elektronice. V Praze jsem kombinoval oboje, protože jsem si ověřil, že mé nové nápady se nejlépe obrušují na koncertě.
Co tě vedlo k tomu, že jsi založil hudební vydavatelství Jazzland?
To vydavatelství jsem založil v polovině devadesátých let, protože jsem nemohl najít vydavatelství, které naplňovalo požadavky propagace muziky, kterou jsem tenkrát hrál a chtěl vydat na CD. To znamená mix elektroniky a jazzu.
A co se chystáš vydat na Jazzlandu v letošním roce?
Rádi bychom na podzim vydali nové sóĺové album Sidsel Endresen.
Plánuješ ještě někdy spolupracovat právě se Sidsel Endresen? Desky, které jste spolu natočili, jsou úchvatné!
Díky moc. Tu a tam spolu koncertujeme, takže jsme spolu v častém kontaktu. Zatím nic o nové desce nepadlo, ale nikdy neříkej nikdy.
Na koncertech hraješ sám? Jak jsi k hraní bez jediného spoluhráče dospěl?
První důvod je ten, že můj současný sound je postaven na zvuku čistého piana. Druhý důvod je takový, že stát na pódiu sám a být zodpovědný za celé představení je výzva. Navíc taková výzva, díky které mám pocit, že se zase posunuji někam dále.
Co plánuješ do budoucna?
V těchto dnech spouštím internetový obchod s hudbou, který by měl být postaven trochu jinak než ostatní. Základní idea je podobná šuškandě. Dobrá muzika podporuje jinou dobrou muziku. Pracuji na tom téměř neustále. Výsledek si budete moci prohlédnout na www.gubemusic.com. Nabízíme zde muziku ve vyšším rozlišení, než je obvyklé.
