Z celého pomyslného freak-folkového hnutí dodnes platí za ty nejdivnější. Není těžké uhádnout proč: CocoRosie, sestry Bianca a Sierra Casadyovy, si už sedm let libují v takřka neměnné, okázale podivínské stylizaci, která se dotýká jak jejich image, tak i hudby. V obojím si zahrávají s infantilitou, díky obojímu budí výhradně vyhrocené emoce: někoho jejich muzika a projev těžce irituje, pro jiného jsou tytéž veličiny neodolatelně vzrušujícími důkazy autenticity (a tedy oprávněné kultovnosti). Jaký verdikt vyřknou nad novým albem naši recenzenti, to vám prozradí pravidelná rubrika Deska týdne.

Tento článek je více než rok starý.

9:50 2. června 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sestry Casadyovi, neboli jmenovitě Bianca řečená Coco a Sierra čili Rosie, začaly psát historii své kapely v roce 2003 v Paříži, i když se obě narodily ve Spojených státech. Jejich rodiče se rozvedli poměrně v útlém věku svých dcer a ty tak musely vyrůstat pouze s matkou, mimochodem také hudebnicí. S otcem ale každé prázdniny trávily poznáváním svých kořenů na výletech po indiánských rezervacích. Zprvu ne příliš zábavná kratochvíle postupem času přecházela ve fascinaci touto kulturou, což se později projevilo i v jejich hudbě.
Jak pokračovala hudební dráha erotických lo-fi čarodějek se můžete dozvědět v profilu od Ondřeje Píši.

„Přestože se ve vodách, po kterých vyznavačky falešných knírů zatvrzele plují, zvukově nic moc nezměnilo, nelze je protentokrát označit za stojaté: na to je tu ke slyšení příliš opravdu jímavých okamžiků, dobrých nápadů i netriviálních emocí. K působivému výsledku téhle kosmopolitní nahrávky navíc v několika případech dopomohl i francouzský klavírista a jazzman Gaël Rakotondrabe a argentinský perkusista Bolsa. Nad eklektickým mixem kvazistředověkého folku, elektroniky, hiphopem ovlivněných beatů, ale i vemlouvavých orientálních melodií (Smokey Taboo) a gotických atmosfér tu znovu étericky meandrují dva rozdílně vybavené (a vybarvené) hlasy obou sester.“
Poslechněte si střízlivé a analytické hodnocení jak nového alba, tak kontextu tvorby CocoRosie v první recenzi od redaktora Aleše Stuchlého.

Sesterské duo CocoRosie už od samého počátku rozděluje hudební kritiky i fanoušky. Jedny jejich podivínsko-ironizujicí styl spíše odpuzuje, druzí jej obdivují. K první skupině se podle následující recenze řadí i hudební publicista Pavel Klusák, který pro vás zhodnotil Grey Oceans v druhé, obsáhlé a zanícené recenzi.

Radio Wave Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít