Deska týdne: F*ck Buttons
Nová deska britského noisového dua Fuck Buttons jako by byla varováním pro všechny hudební servery: sestavovat žebříčky nejlepších alb tři měsíce před koncem roku je totiž velmi ošidné! Na své extatické nahrávce Tarot Sport, na níž nalezneme i znamenitě využité popové prvky, Fuck Buttons vykládají budoucnost hlukové hudby.
Když minulý rok, po třech letech činnosti, přichystala dvojice mladíčků z anglického Bristolu, kteří si říkají F*ck Buttons, pěkně chlupatou nahrávku Street Horrrsing, nikdo zřejmě netušil, jakou tím spustí melu. Jenže jinak to u neředěného analogově elektronického alba dopadnout nemohlo. Když si i dnes CD pustíte, přemíra elektrické energie vám v okamžiku vytvoří na kůži neviditelný povlak statické elektřiny, která zvedá vlasový porost a veškeré ochlupení do pozoru. Tím nechci říci, že F*ck Buttons hrají punk, který na vytvoření stylového číra potřebuje silná tužidla, to ani náhodou. Psychedelický nápor hlukových metalistů spuštěný od první minuty zvedá uhlazený účes samovolně, až kořínky v pokožce nepříjemně zabolí. Víc o hudebním směřování F*ck Buttons se dozvíte v profilu od Pavla Zelinky.
V rychlém sledu za sebou se nám teď vyrojily desky, které určitě budou aspirovat na pomyslný titul album roku. Po Black Heart Procession, A Place To Bury Strangers nebo Soulsavers jsme se tentokrát zaměřili na noisové britské duo F*ck Buttons. Jejich druhé dlouhohrající album Tarot Sport totiž bojuje o zájem nejen vyznavačů hlukových stěn. Více vám prozradí ve své recenzi hudební publicista Karel Veslý.
"Unikátní manický sound, zrozený zpod baterie kláves, laptopů, pedálových i jiných efektů a bicích, je tentokrát obohacen o vesmírné, chytře rozmístěné vlivy krautrocku i post-rockového sladkobolu. Myriády chytlavých melodických prvků cirkulují kolem masivní zvukové a rytmické hmoty, slast z noisové masáže membrán je umocňována epickými trancovými plochami a subtilními gradacemi, které trhají chlopně. Jednotlivé skladby, poháněné mohutnou solární energií, mají tak náruživý, euforický, a přitom melancholický charakter, že jim v podstatě nelze odolat. Racionalita ustupuje do pozadí, neboť nenabízí uspokojivé vysvětlení toho, jak se vlastně duu sonických sochařů podařilo zasnoubit srdce s technologií," emfaticky popisuje novou nahrávku F*ck Buttons Aleš Stuchlý.
