Deska týdne: The Books
Můžeme se jen dohadovat, co vedlo k odložení kompletně připravené desky eklektické dvojice The Books o celé dva roky. Jisté ale je, že hudba newyorských kolážistů Nicka Zammuta a Paula de Jonga je nadčasová a CD The Way Out prvním dlouhohrajícím albem po pěti letech půstu. Novinka The Books nabízí hromadu samplů, tentokrát z audiokazet plných povídání lidí na hypnoterapii, smíchaných s elektronikou, která dokáže být skočně taneční, jindy zase zamotanější než psychedelické výlety Animal Collective.
Newyorské duo hudebních kutilů The Books existuje od konce milénia, ale za víc než deset let stihli Nick Zammuto a Paul de Jong vydat pouhá čtyři alba. Tihle puntičkáři se nikam nehnali od samého začátku - už na debutu Thought for Food z roku 2002 pracovali vlastně dva roky. Osmatřicet minut konečného materiálu natáčeli v New Yorku, Los Angeles, Bostonu a nakonec i ve sklepě hostelu kdesi v Severní Karolíně. Kritiku i posluchače uhranula jejich inteligentní směs elektroniky a akustického folku promaštěná ujetými samply, z níž navíc ve finále lezou překvapivě „smysluplné" skladby.
Kam směřovala hudební dráha newyorských kolážistů dál, to se dozvíte z profilu Roberta Candry.
„Dnešní seance The Way Out je první po dlouhé době. Není divu, že má na začátku trochu divočejší průběh připomínající tak pionýrské pokusy debutu Thought for Food. Postupem času se ale hypnotizérům daří zjitřenou atmosféru uklidnit, dostávají hordu klientů cestující proti proudu času pod kontrolu, a ze zapomenutých koutů pamětí se začnou vynořovat vzpomínky, které se dobře mísí s archaickými samply, variabilní elektronikou a trochou „živých" přihrávek. Barevnost celé desky pak stvrzuje takřka písničkový závěr kolekce v duchu usazenějších řadovek The Books s pořadovými čísly dvě a tři,“ říká o téhle novince z hypnotické výpravy Pavel Zelinka v první recenzi.
„Novinka The Way Out je nakonec postavená z velké části na materiálu z bizarních motivačních kazet, což hudbě dodává báječnou metarovinu, která si utahuje z cynického individualismu naší doby. Úvodní Group Autogenics I je například postavená na idiotském monologu fastfoodové psychologie, I Am Who I Am zase sampluje debilizující mantru filosofie osobnostního růstu. Kdo chce, může si louskat odkazy a narážky nebo se obdivovat kolážistické technice, jenže skladby The Books se ale také vždy daly poslouchat prostě jako normální - byť trochu ujeté - písničky. A v tom má tahle dvojice obrovskou výhodu, ze které na The Way Out znovu velmi těží,“ chválí The Books hudební publicista Karel Veselý. Poslechněte si celou recenzi!
