Hned na úvod je třeba osvětlit důležitou věc – Greatest Hits francouzského tria dOP není žádný hitový výběr. Téhle partě rozverných Pařížanů, kteří jsou na obálce desky vyfoceni ve spodním prádle, nemůžete věřit každé slovo, ve skutečnosti je na albu jen jediná již předtím vydaná skladba – hned úvodní Worm Hunting z jejich tři roky starého debutového EP No Passport.

Tento článek je více než rok starý.

14:00 8. října 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na druhou stranu ten název není úplně od věci – dOP jen sebevědomě přiznávají, že tracky z desky jsou jednoduše ty nejlepší skladby, které mohli dát dohromady. Jejich rozverný kabaretní house s vokály a neobvyklými nástroji navazuje na nejlepší tradice francouzské taneční hudby a překračuje tradici směrem k osobitému písničkářství.

Trio dOP za tři roky své existence natočilo tolik singlů a EP (server Discogs jich registruje třináct), že by nějaký ten hitový výběr dali snadno dohromady. Jenže pánové Zemstov, Vandesande a Illel se rozhodli místo toho udělat regulérní desku, která na nestřídmé ploše 73 minut vtáhne posluchače do uceleného hudebního celku, v němž se dynamicky proměňuje nálada a hudba vypráví jakýsi vnitřní příběh. Z klubové scény moc podobných desek jako Greatest Hits poslední dobou nepřišlo, ačkoli by se dalo debatovat, zda to, co dnes dOP hrají, ještě je hudba pro kluby.

Todd Burns z webu Resident Advisor kdysi popsal jejich nahrávky jako „pokus revitalizovat house dechovými nástroji, růžemi, vodkami a spoustou vokálů“. Při téhle dekonstrukci utilitární taneční hudby už možná dOP došli do zcela jiného žánru. Nedá mi to nevzpomenout na jejich kolegy Noze, kteří jsou s dOP úzce spojení. Své kamarády mohutně propagují a v roce 2008 si je s sebou přivezli na bratislavský Wilsonic. Podobně jako oni i dOP infikují dancefloor humorem, soulem, hip hopem či sexy vokály á la Prince. Vtipná kanibalistická hitovka Happy Meal, špiónská melodie 1Gram nebo svůdný swing v Talk Show jsou ale jen jedna tvář proměnlivé estetiky kapely – v polovině desky se změní nálada a přijde intimní vyznání lásky v U R a po ní éterická skladba Lacy Lad, v níž beaty nahradí čínská flétna. Po devítiminutové zádumčivé Love Ride pak vrcholí deska v srdcervoucí minisymfonii skladby Final Dive.

V ní se ukáže, jak velký vliv měl na zvuk kapely producent Emmanuel d'Orlando, který normálně natáčí filmovou hudbu a spolupracoval na albech Sebastiena Telliera. Jeho aranže v podání makedonského symfonického orchestru (tady si vážně nedělám srandu) dodávají albu dOP nádech archaické hudební poctivosti, která s moderními postupy houseu dává dohromady opojný výsledek.
Za maskou vtipálků jsou jednoduše dOP projekt s velkými ambicemi, které dokážou dotáhnout do konce.

dOP – Greatest Hits (Circus Company, 2010)

Karel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít