Martin Bisi – tajný svatý producent s kabaretními kořeny
Máte rádi špinavý rokenrol s kabaretními spády? Pak by vás mohl zajímat večírek, který propukne 2. října v pražském klubu 007. Na jedno pódium postupně přivábí významného producenta Martina Bisiho a neméně zajímavého frontmana dark kabaretních Nervous Cabaret Elyase Khana. Profil prvního z nich si pro vás připravil hudební rektor Pavel Zelinka.
Rodiče Martina Bisiho si hudební dráhu svého synka představovali trošku jinak. Syn přistěhovalců z Argentiny, brilantní klavíristky se specializací na Liszta a Chopina a příležitostného klavírního milce tanga, se trhnul z otěží už na prestižní konzervatoři a místo cvičení v sedmdesátých letech značkoval New York levnými barevnými spreji.
Nazpět k hudbě ho přivábila až no wave vlna, do které se horečně ponořil s kamarádem Billem Laswellem, budoucím fenomenálním basákem a producentem. Společně jako Material zaujali Briana Ena, který z Anglie přijel mapovat zdejší scénu. Martin zahořel láskou k produkování a první rady od producentského esa Ena byly cenným vkladem do začátku podnikání. Už v roce 1982 s Laswellem pomohli do hitparád hip hopem políbenému singlu Rockit Herbieho Hancocka a od té doby se ve studiu Martina Bisiho dveře netrhnuly.
Martin Bisi pomohl během 80. a 90. let na svět přelomovým deskám Sonic Youth, Foetus, Cop Shoot Cop nebo Johna Zorna. Remixoval skladby Swans, technicky dohlédl na nahrávání alb The Ramones, Iggyho Popa nebo White Zombie. Nos na inovativní muziku neztratil ani v novém tisíciletí, kdy vytáhl na světlo světa tehdy neznámé The Dresden Dolls nebo Serena Maneesh.
Jeho sólová kariéra leží trochu neprávem ve stínu jeho producentských úspěchů. Sám natočil celkem šest autorských alb, ve kterých míchá všechny zásadní vlivy kapel, se kterými pracoval (tedy až na ten hip hop). Zatím poslední dvě desky, které ze své kuchyně vypustil, to znamená Sirens Of The Apocalypse a EP Son Of A Gun, hostí Billa Laswella, Briana Viglioneho z The Dresden Dolls nebo Boba D'Amico z Fiery Furnaces. Je poznat, že Bisimu jde především o to, pobavit se s blízkými kamarády, a z uvolněné atmosféry pak vzniká muzika, která sice nepřepisuje dějiny – jako řada jeho svěřenců z minulosti – zajímavou kombinací stylů na pomezí indie rocku, kabaretu noir a punku, ale přináší party muziku, která má myšlenku a musí dobře fungovat v živé podobě.
Když k tomu přičteme teatrální vystupování a umění vyprávět příběhy, je jasné, že ostřílený Martin Bisi v doprovodu nepřehlédnutelného Briana Viglioneho je dobrým tipem letošní podzimní klubové sezony.
