Maximum Balloon: poněkud nedofouklý pop

Jméno David Sitek se během posledních tří let stalo pojmem: vyhledávaný producent a kytarista brooklynských TV on The Radio vypiplal desky takových jmen jako jsou Yeah Yeah Yeahs, Telepathe, Liars nebo Scarlett Johansson i remixy Becka či Nine Inch Nails. Renesanční člověk, mezi jehož profesionální aktivity patří i fotografie a malířství, teď vydává eponymní album svého sólového projektu Maximum Balloon.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maximum Balloon | Foto: Press kit

Od autorské desky někoho tak kreativního jako je Dave Sitek lze očekávat leccos: popový koncept, ohňostroj nápadů, překvapení. Některá z těchto přání byla naplněna, jiná nikoli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Maximum Balloon: poněkud nedofouklý pop

Za prvé: Maximum Balloon není sólové album v tradičním smyslu slova. Multiinstrumentalista Sitek se rozhodl každou ze svých deseti skladeb svěřit jinému vokalistovi: od pilného Davida Byrnea přes Karen O a kolegy z domovské kapely až po švédské Little Dragon, kteří zazářili na letošní novince od Gorillaz. Setkání jsou to někdy inspirativní, jindy trochu tuctová. Snad nejpřirozeněji zní Sitek k kooperaci se svým týmovým kolegou z TV on The Radio Tunde Adebimpem v chytré gothic skladbě Absence of Light.

Maximum Balloon - Maximum Balloon | Foto: Interscope Records

Vůbec nevadí, že Sitekova balónová hudba je v jádru lehkonohá, potenciálně nadnášivá, zřetelně inspirovaná slunečními biorytmy Los Angeles. Co lehce zamrzí už na první poslech, je fakt, že mistrův artistní pop tady má tak nepřekvapivou podobu. Místu tu sice zaslechneme jeho typické pestré vrstvy, přesto tenhle materiál působí jako stylová zvuková tapeta - nic víc, nic míň. Mezi silnější okamžiky patří hlavně syntezátory poháněné taneční tracky, které nezapřou inspiraci tvorbou funkového bůžka Prince (Tiger).

Maximum Balloon je sice poměrně zábavná, ale poněkud předvídatelná a v každém ohledu krotká nahrávka, u níž neexistuje moc důvodů, proč se k ní opakovaně vracet. Od člověka, který byl (do jisté míry právem) jedním z vlivným britských periodik předloni označen za nejprogresivněji smýšlejícího popového muzikanta na světě, bych čekal přeci jen trochu „přifouknutější" materiál.

Aleš Stuchlý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme