Mercury Rev – náměsíčné hitovky do každé rodiny

Reedice nejslavnější desky Mercury Rev, Deserter's Songs, vytáhla kapelu na speciální turné, které se věnuje právě tomuto ceněnému albu. Jednou ze zastávek jejich evropské šňůry bude 10. května pražské Roxy, a tak je načase si tyto úspěšné psychedeliky představit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mercury Rev

Mercury Rev | Foto: VK Red Duvivier

Mercury Rev jsou zvláštní kapelou. Formací vzniklou na konci 80. let vždy cloumala pnutí mezi jednotlivými členy, ale na druhou stranu je vždy provázely „velké" umělecké ideje – naprostý protipól punkového postoje řady jejich rockových souputníků. Jejich mentorem byl v začátcích například minimalistický skladatel Tony Conrad. Hledačství se v jejich variabilní tvorbě míchá s nespoutaným psychedelickým duchem a není divu, že i skrze personální blízkost je veřejnost spojila s dalšími snivci – The Flaming Lips. Už vstup na scénu měla kapela fenomenální – debutová deska Yerself Is Steam vypustila hustý psychedelický kouř, který veřejnost poprvé ve velkém zhodnotila až na čtvrté řadovce Deserter's Songs o sedm let později.

To už byl mimo hru původní zpěvák David Baker a Mercury Rev se stali v podstatě hračkou zpěváka Jonathana Donahue a kytaristy Seana „Grasshoppera“ Mackowiaka. Kapelu provázeli v prvních letech nečekané události, z nichž asi nejhlouběji se zapsal konflikt mezi Jonathanem a basákem Davem Fridmannem, který jen tak tak neskončil vyražením oka prvního z nich. Bouřlivá rozepře měla za následek, že kapela se nějakou dobu nemohla přepravovat ze štace na štaci letecky. Studenou sprchu pro spoluhráče připravil Fridmann ještě jednou, když na veřejnost prosákla informace, že peníze ušetřené na nahrávání druhé řadovky z velké části utratil za dovolenkovou poukázku na Bermudy pro svoji matku. Co bychom pro své rodiče neudělali, že?

Mercury Rev - Deserter's Songs | Foto: V2 Records


Album Deserter's Songs je dnes bráno jako žánrová klasika a figuruje v prestižních seznamech nejlepších alb všech dob především na východním pobřeží Atlantského oceánu. Časopis New Musical Express ho promptně vyhlásil nejlepší deskou roku 1998. Mercury Rev se tedy doma, na rozdíl od The Flaming Lips, nestali proroky, oproti tomu Evropa nosí pětici doslova na rukou. Málokdo si dokázal představit, že parta lunatických freaků, jakými kapela dozajista je, se stane mainstreamovou popovou hvězdou. Realita ale překonala i ty nejdivočejší sny. Navíc i další řadové desky All Is Dream a The Secret Migration nesly ve svých uhrančivých aranžích Spectorovské „wall of sound“ znamení a kritika i posluchači kvitovali bohatý a přeci jen melodičtěji přístupnější rukopis kapely s nadšením.

Mercury Rev | Foto: VK Red Duvivier

Rok 2006 se v životě Mercury Rev nesl ve znamení bilancování (první výběrovka The Essential Mercury Rev: Stillness Breathes 1991–2006) i vkročení na půdu filmové hudby (soundtrack Hello Blackbird). Delší pobyt mezi opeřenci zřejmě způsobil, že příroda a témata spojená s přirozeným prostředím okolo nás se obtiskly i do poslední řadové desky Snowflake Midnight. Ta byla navíc doprovozena instrumentálním albem Strange Attractor, které dala kapela ve stejný den volně ke stažení. V roce 2009 kvinteto poprvé koncertně navštívilo i Českou republiku, zahrálo na festivalu Colours Of Ostrava a v letošním roce si to Mercury Rev zopakují znovu: do pražského Roxy přivezou speciální show točící se okolo ikonické desky Deserter's Songs.

Pavel Zelinka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme