Na festivalu Pohoda vládne vedro a žízeň

Od festivalu se jménem „Pohoda“ všichni čekají pohodovou atmosféru. Jenže taková věc se nedá koupit, objednat ani natrénovat. Trenčínský legendární festival Pohoda si ale svoje jméno zaslouží, a to už čtrnáct let a při desítkách tisíc návštěvníků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohoda 2010 | Foto: Press kit

Na ploše trenčínského letiště směřuje třicet tisíc lidí neodvratně k úžehu. Ještě že jsou ranveje z betonu, asfalt už by se totiž v poledním horku dávno roztekl do okolních polí.

Dobrá organizace a bohatý program ale udrží všechny v dobré náladě. Dokonce v tak dobré, že se sem vyplatí zajet i lidem ze severních Čech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Vojtěcha Bergra z festivalu Pohoda

„Zatím je to tu dobré. Na festival jsem přijel popáté. Když se mě někdo ptal, kdo tady hraje, tak nikdo ty kapely moc neznal. Nejsou tady vyloženě žádné bomby co do jména, ale mě tyhle kapely říkají hodně,“ řekl jeden z nich, který se jmenuje Pavel.

Festival má už za sebou jeden z vrcholů. Postarala se o něj slovenská zpěvačka Jana Kirschner. Fanouškům, kteří se téměř nevtěsnali do připravené arény, nabídla směs pomalejších skladeb z nového alba Krajina rovina a osvědčených starších hitovek bodujících v hitparádách.

Kvalitní muzika je sice hlavním důvodem, proč jet na Pohodu, ale zdaleka ne jediným. Na obrovské letištní ploše v několika desítkách stanů je možné se zabavit i jinak.

Žízeň uhasí mobilní výčepní

Od společenských her přes panelové diskuse na aktuální témata až po adrenalinové pouťové atrakce, které vás zbaví všeho, co vám kdy leželo v žaludku.

A když přijde žízeň, stačí zastavit některého z dvaceti mobilních výčepních piva, kteří korzují po letišti.

„Nachodím tu denně tak deset až patnáct kilometrů. Každý tu denně vytočíme tak dvacet až třicet desetilitrových sudů,“ prozradil jeden z výčepních.

Ti zodpovědnější se po festivalovém areálu ale pohybují radši s minimálně litrovou lahví vody. K nejbližším stromům je to pár set metrů a tekutiny jsou tu nezbytné. Vědí to všichni, kdo si pod pálícím sluncem postavili stan ve stanovém městečku.

Festivalový program končí v neděli ekumenickou bohoslužbou.

Vojtěch Berger, Václav Rojík, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme