Nejzpěvnější hymnou je dle výzkumu francouzská Marseillaisa

Ačkoli o sportovních výsledcích letošní londýnské oympiády dnes můžeme jenom spekulovat, zdá se, že v jedné disciplině zvítězí jednoznačně Francie: její fanoušci prý při zpěvu Marseillaisy na stadionu překřičí všechny ostatní.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fanoušci na stadionu | Foto: Jaroslav Plašil

Vyplývá to z pokusu, který učinili dva hudební vědci, Němec Daniel Müllensiefen z Goldsmith College v Londýně a Američanka Alisun Pawleyová z university v Yorku.

Zvítězila francouzská hymna, která prý nejvíc vede posluchače k tomu, aby zpívali sebou, a to pěkně nahlas. Následuje Wales, Austrálie, Německo, Kanada, Spojené státy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O síle státních hymen hovořil na Rádiu Česko Julek Neumann.mp3

„Je to jeden z těch esoteričtějších výzkumů, které se v Británii během posledních patnácti let rozšířily,“ popisuje znalec Británie Julek Neumann.

Vědci měřili to, jak se hosté spontánně přidávali ke zpěvu hlavních národních hymen v jedenácti stech šedesáti hospodách severní Anglie.

„Zkoumáno bylo přes třicet různých faktorů, které nutí lidi, aby neveřejném prostoru začali zpívat,“ vysvětluje výzkum Neumann.

Podle výsledků bádání ovlivňují ochotu se zapojit čtyři věci:

Délka hudební fráze, tedy to, kolik se toho dá zazpívat na jeden dech. Čím delší a strukturovanější taková fráze je, tím snáze se zpěváci zapojí.

Výšky tónů v refrénu hymny. Pokud jsou tři tóny o různých výškách spojených s dlouhou frází, je to prý klíč ke zpěvnosti.

Jedná se také o gendeová rozlišení. Je to spíš záležitost mužů, kteří se přidávají raději k mužům, kteří předzpěvují a vidí v tom tribální, bojový pokřik. Čím výš se zpívá a je obtížnější melodie, tím se zapojují lidé s menším hlasovým rozsahem. Kompenzují tak nedostatek hudebního talentu.

Vědci se k bádání odrazili od zkoumání významu a zpěvnost hitů v muzikálech

Vědci tvrdí, že úspěch hymny ovlivňují fyzikální faktory – technologické, výšky tónů, harmonie a fyzikální hodnoty zvukových frekvencí.

„V případě těch hymen to ale nebude fungovat tak úplně,“ spekuluje Julek Neumann.

Píseň God Save The Queen, která skončila dle studie na sedmém místě, ale není oficiální státní hymnou. Je to spíš hold britskému panovníkovi. Přesto se s ní poddaní královny Alžběty II. ztotožňují.

„Česká hymna, byť nemá atributy militantního, strhujícího pochodu, je od svého vzniku symbolem, kolem, kterého se český národ celkem snadno shlukuje,“ srovnává hymny Neumann.

„Bohužel, ta hudební podstata i text pocházející ze sentimentální divadelní hry,“ pokračuje Neumann, „dnes nemůže strhnout někoho, kde není Čech.“

Jakub Viliš, Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme