Neslyšící vnímají hudbu, ale jinak, říká tlumočnice do znakového jazyka

Hudební skupina Traband vydala nové album Neslyšené. Jde o netradiční projekt, a to i v evropském měřítku, kdy tlumočníci převádí hudbu a písňové texty do znakového jazyka pro neslyšící.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Neslyšící. Ilustrační foto | Foto: Free Digital Photos, Jeroen van Oostrom

Soubor začal s tlumočníky do znakového jazyka řeči spolupracovat už od roku 2007. Skladatel, textař a kytarista Jaroslav Svoboda říká, že bývá dojat reakcemi neslyšících během koncertů:

Přehrát

00:00 / 00:00

Neslyšící. Hosty Martiny Maškové jsou místopředsedkyně České komory tlumočníků znakového jazyka Naďa Dingová a neurofyziolog a hudebník František Vyskočil.

„Reagují na projev tlumočníků, jako by slyšeli,“ přibližuje své dojmy Svoboda. Dodává, že neslyšící diváci se při koncertech smějí tam, kde je vtip a jsou dojati v emočně silných pasážích písní.

Píseň Vlaštovka tlumočí muž a žena. Zpomalí, když je hudba pomalá, emoce vyjadřují rukama i výrazy obličeje, dokážou znázornit vlaštovčí hnízdo, řeku, výšky i hloubku.

V písni ve Zlatém kočáře sledují neslyšící diváci na pódiu namyšleného muže ve šlechtickém oděvu a trenýrkách, jak sedí na pomyslném kozlíku, rozhazuje mincemi, odpovídá na ponížená gesta poddaných, nebo si za pas dává pistoli.

„Hudbu máme spojenou se zvukem, ale dá se vnímat i jinak,“ vysvětlila v pořadu Studio Česko Naďa Dingová, místopředsedkyně České tlumočníků znakového jazyka, která spolupráci se souborem Traband iniciovala.

Emoční gesta

Hudbu pro neslyšící tlumočníci vyjadřují dynamikou pohybu, výrazem obličeje a znaky, které představují jednotlivá slova.

František Vyskočil a Naďa Dingová | Foto: Marián Vojtek

Vysoké tóny přirovnávají ke světle, hluboké ke tmě. Jedno slovo může být ale v každé písni vyjádřeno jinak. Snaží se neslyšícím předat nejen slova písní, ale i její náladu a emoce.

„Dnes se znakově předává i Óda na radost i symfonie,“ upozorňuje neurofyziolog a houslista František Vyskočil.

Neslyšící divák nepozná, že tu vstupuje trubka, klarinet, či bicí nástroje.

„Kdybychom předali informaci o tom, že teď hraje klarinet, nevyvolali bychom v něm žádný podnět, žádné emoce,“ popisuje svou zkušenost s neslyšícími Naďa Dingová.

„Sluchové vjemy jsou vibrace a můžeme je nahradit hmatovými nebo světelnými vibracemi,“ míní profesor Vyskočil.

Stejná mozková centra

Neslyšícím od narození se v průběhu života zlepšuje zrak a hmat. Jeho neslyšící zeť vnímá vibrace na spodních a svrchních strunách houslí a chodil do tanečních.

„Když se setká od mládí s jednotlivými nástroji, může je při poslechu orchestru zčásti vnímat,“ míní prof. Vyskočil.

K vnímání řeči jsou určeny oblasti levé polokoule mozkové centru. U neslyšících se podle něj zaplní jinými než zvukovými vjemy. Jsou spojeny s citovými oblastmi stejně jako u neslyšících.

„V mozku je jazyk neslyšících ukotven ve stejném místě jako jazyk mluvený,“ potvrzuje Naďa Dingová.

Profesor Vyskočil doporučuje už i malé neslyšící děti vystavovat hudebním vjemům, podobně jako jejich zdravé vrstevníky.

Koncerty se do znakového jazyka v České republice tlumočí od roku 2003.

Marián Vojtek, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme