OK Go se snaží překročit sebe sama
Při vyslovení jména kapely OK Go moc chytrých lidí nebude. Když ale připomeneme, že to je ta čtveřice, která ve svém klipu předvedla brilantní choreografii na osmi běžeckých trenažérech, pak si vzpomene i ten, komu je současné hudební dění naprosto volné.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Aby ne, vždyť podomácku vyrobený klip na singl Here It Goes Again byl mnoha anketami vybrán za nejlepší home video roku 2007. Co ale hrála kapela za hudbu, nebo dokonce, jak zněla celá deska Oh No, to už dnes moc lidí neví a ani po tom nepátralo.
Proti stigmatu skupiny jednoho parádního klipu se snaží OK Go vytáhnout s novou deskou Of The Blue Colour Of The Sky. A hoši to nebudou mít vůbec jednoduché. Zcela logicky se snaží nasytit všechny potenciální fanouškovské tábory: střední popový zástup, poctivé indie rockery i žánrové trendaře. A jejich kalkul není, zaplať Pán Bůh, zas tak úplně mimo. OK Go se na novince projevují jako dobří pozorovatelé současného dění a svoji sestavičku dvanácti novinek vyplňují jako křížovku podle nezávislých prodejních žebříčků.
Máme tu zatěžkané popové hymny ve stylu Wrong od Depeche Mode, trochu slabší roztleskávačky v duchu ulítlých efébků Of Montreal nebo kousky s hippie revivalistickým odérem, kterým disponují například Polyphonic Spree. Na albu Of The Blue Colour Of The Sky najdete i klidnější rockovou baladickou zátočinku, která celkem čiperné desce dělá trochu těžší zadnici.
Takže, abych to shrnul, OK Go připravili desku, na které najdete několik párty trendy hitů, které pěkně šlapou a určitě dobře zapadnou do playlistů stovek rádií po celém světě, zbytek desky se ale vypaří jako pára nad hrncem. Takže, jak to nakonec s budoucností kvarteta vidím? OK Go přežijí a možná i díky samotné muzice. Stále to ale budou mít jako relativní mainstream těžké. Hudební byznys je jak známo krutý a nesmlouvavý.