Pearl Jam - deska bez příčiny

Pearl Jam jsou v podstatě jediná kapela z velké seattleské party z devadesátých let (pokud nepočítáme výrazně skromnější Mudhoney), která přežila a dodnes vydává desky. Konkrétně nové studiové album nese název Backspacer. Skupina neobnovila kontrakt s labelem J Records, vlastněným Sony, a album tentokrát vydala na vlastní značce Monkeywrench Records.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pearl Jam | Foto: Danny Clinch

V první půli devadesátých let jsem byl v pubertě a Pearl Jam jsem miloval. Přesněji řečeno jejich první tři alba. Strhující příběhy mírně nedopečeného debutu Ten, syrovou energii a originální postupy bezmála geniálního Vs. a dokonce i eklektické a roztříštěné Vitalogy. Od té doby jsme šli každý svou cestou. Já na vysokou a Pearl Jam tak nějak od desíti k pěti. Jejich desky postupně ztrácely náboj, kreativitu a nakonec i relevanci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pearl Jam - deska bez příčiny

Jestli mělo být angažování bývalého producenta Brendana O´Briena pro nové album pokusem o návrat ke kořenům, byl to pokus úplně marný. Tahle bezvýrazná a utahaná nahrávka nemá s talentovanými a umělecky průraznými hudebníky, kterými Pearl Jam v začátcích byli, nic společného. Backspacer pokračuje v linii vetchých alb, která se táhne prakticky od Yield z roku 1998.

Pearl Jam - Backspacer | Foto: Monkeywrench Records

Backspacer postrádá jak výrazné melodie, tak jakékoli kompoziční překvapení. Je to deska odhadnutelná a nudná. Bez chuti a zápachu, bez tahu na bránu. Hromada klišé naskládaných na hromadu muzikanty, kteří o řadu let prošvihli čas odejít. Nechci se rouhat, ale kdyby Pearl Jam kariéru ukončili třeba v době, kdy si Kurt Cobain prostřelil hlavu, zůstala by po nich menší, ale o to hlubší stopa nezaneřáděná pozdější hlušinou.

A když už mluvíme o rodácích a odrodilcích, mám ještě jednu osobní věc. Nikdy Pearl Jam nezapomenu, že kdysi skvělého a osobitého bubeníka, jakým byl ještě v Soundgarden Matt Cameron, přiměli zatloukat na čtyři doby jako v zábavové kapele. Howgh.

Zase jedna zbytečná deska. Jako by jich nebylo dost.

Robert Candra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme