PVT: Pěkný kostel bez zvláštního kouzla
Ani umění se v současném světě nemůžete dělat úplně bez pravidel. Důvodem zkrácení názvu Pivot na PVT totiž není vědomou tečkou za minulostí projektu, ale důsledkem právních nároků na původní název stejnojmennou skupinou ze Spojených států. Změna však přichází shodou okolností ve stejné době, kdy se australské trio vydává ve své tvorbě zásadně jiným směrem.
Debutová deska Make Me Love You (2005) byla čistě instrumentální postrockovou nahrávkou. Druhé album O Soundtrack My Heart (2008), které už vydal label Warp Records, obsahovalo jistou dávku elektroniky, nadále ovšem navazovalo na prvotní práci skupiny. Novinka Church With No Magic pak žánrově popírá veškerou předešlou tvrobu. O postrocku už se nedá mluvit ani náznakem a navíc trio objevilo potenciál v podobě vokálu svého leadera Richarda Pikea. Do popředí se pak přes klasické nástroje vedraly elektronické efekty.
PVT na desce Church With No Magic nabízí propracovanou zvukovou koláž a album by se s trochou nadsázky dalo označit za stavebnici pro dospělé. Jednotlivé motivy jsou funkčně propojovány do skladeb, z nichž vychází velmi konzistentní album. I vokály jakoby byly pouze dalším hudebním nástrojem bez jakékoli aspirace na slovní sdělení. Hudba zůstává na prvním místě, a to se svými klady i zápory.
Zmiňovaná zvuková soudržnost je totiž vykoupená malým množstvím doopravdy silných momentů (jaké v určité míře nabízí například singl Window nebo track Timeless). Hodnocení alba Church With No Magic se proto dá metaforicky shrnout použitím jeho názvu - pěkný kostel, bez zvláštního kouzla.
