Šansoniérka Hana Hegerová se rozhodla ukončit kariéru
Milovníci písní zpěvačky Hany Hegerové mají důvod ke smutku. Nejznámější česká šansoniérka oznámila, že už nebude veřejně vystupovat. Ještě někdy se prý možná objeví jako host jiného hudebníka, se sólovými koncerty už ale fanouškové počítat nemají. Již říve zpěvačka uvedla, že nenatočí nové album a že ruší koncerty ke svým osmdesátinám, které oslaví v říjnu.
Bulvár spekuloval, že k ukončení pěvecké kariéry vedly šansoniérku vážné zdravotní důvody, ona sama ale informaci dementovala.
Podle hudebního kritika Jiřího Černého, který se s Hanou Hegerovou zná téměř 50 let, odpovídá zpěvaččino rozhodnutí tomu, jak se chovala vždy:
„Dělala na víc než na 100 % a určitě v poslední době věděla, už při natáčení posledního alba, že na to nemá síly, a taky věděla, že to musí rozhodnout sama, že to za ni nikdo nerozhodne nebo jí to nikdo neporadí.“
Přestože v České republice působí řada šansoniérů a šansoniérek, kteří vycházejí z francouzské kultury a hudby, Hana Hegerová je z nich podle hudebního publicisty Josefa Vlčka jednoznačně nejvýraznější.
„Základem toho, co Hana Hegerová dělá, je emoce. Každá písnička, kterou zpívá, je taková vydestilovaná emoce,“ vysvětluje příčiny její popularity.
Svými písněmi prý dokáže oslovit publikum bez rozdílu věku a i její životní příběh, jak přišla ze Slovenska do Čech, je podle něj šansonový.
City přesahující text
„Vyjadřuje city, které jdou až za hranici textů. V tom je právě silná a v tom je tak úžasná, že ji dokážou brát třeba i lidé, jimž je šanson totálně ukradený, vůbec nikdy o něm nic neslyšeli, neznají žádné souvislosti a tak,“ dodal Vlček.
Podle Černého sice lidé Haně Hegerové občas vyčítali, že při interpretaci písní přehrává, nikdy ale nezaslechl výtku, že by odvedla jen polovičatou práci.
„Je to vždycky napětí od začátku do konce. Hegerová už tím, že dělá šanson, tedy žánr velmi stylizovaný narozdíl třeba od blues, od folku, od jazzu, tak si musí příběh písničky nějak promyslet, připravit a vést to. Má to nějaký průběh od první vteřiny do poslední,“ popsal atmosféru koncertů Černý.
Nejlepší období? 60. léta
Poslední album Mlýnské kolo v srdci mém se velmi dobře prodávalo. Podle Vlčka se sice jedná o krásnou desku, považuje ji ale spíše za pozdní žeň nesrovnatelnou s předchozími obdobími.
Pamětníci by nejspíše označili za nejlepší éru známé šansoniérky 60. léta a počátek let 70. a Vlček s nimi v zásadě souhlasí:
„To byla na vrcholu sil, hlas byl nejsilnější a i emoce, které vyjadřovala a prožívala, byly asi nejsilnější.“
Vlček se ovšem domnívá, že mladší posluchači mají Hanu Hegerovou rádi spíše z konce 80. let, kdy spolupracovala s Petrem Hapkou a Michalem Horáčkem a nazpívala například známou Levandulovou.
