Svými šansony si získala celý svět. Před 100 lety se narodila Edith Piaf

I když Edith Piaf byla drobná, její zpěv i texty měly neuvěřitelnou vnitřní sílu. Snad i proto, že se v nich otevřeně zpovídala ze svých smutků, milostných zklamání i ran osudu. Díky svým postojům i tvorbě stala jedním ze symbolů Francie. Nejslavnější šansoniérka všech dob se narodila před 100 lety.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Edith Piaf (Rotterdam, 1962) | Foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Netherlands

Edith Piaf se narodila 19. prosince 1915 v chudinské pařížské čtvrti. Ačkoli v jejím rodném listě stojí, že se narodila v nemocnici Tenon, traduje se, že přišla na svět na chodníku v Rue de Belleville číslo 72.

Narodila se jako nechtěné dítě jarmarečního akrobata a hospodské zpěvačky, což poznamenalo nejen její dětství, ale i celý osobní a tvůrčí život.

Přehrát

00:00 / 00:00

Symbol francouzské kultury, šansoniérka Edith Piaf, se narodila před 100 lety. Příspěvek připravila Markéta Kaňková

Její dětství stíhala rána za ránou. Rodiče ji brzy opustili, a tak vyrůstala u babičky, která v Normandii vedla malý nevěstinec. Když jí byli tři roky, oslepla a nikdo jejímu uzdravení nedával naději. Až na prostitutky, za jejichž peníze podnikla malá Edith pouť k Terezii z Lisieux, během níž se zázračně uzdravila.

Její životní i pěveckou akademií byla ulice. Na ní začala ve čtrnácti vystupovat po boku svého otce. Brzy si ale pronajala pokoj v Grand Hôtel de Clermont a šla si svou vlastní cestou jako pouliční zpěvačka.

Zlom v její kariéře ale nastal až v roce 1936. Tehdy ji objevil známý textař Raymond Assau. Právě on ji naučil dobrému vystupování a systematicky ji připravoval pro velkou scénu. Zavedl ji na jeviště Divadla ABC, kde její první vystoupení vzbudilo senzaci. Kritika bez obalu mluvila o tom, že se zrodila hvězda.

Sláva Edith Piaf stoupala a po druhé světové válce překročila i hranice Francie. Stala se miláčkem amerického publika. Vydělávala spoustu peněz, které ale obratem lehkomyslně utrácela.

Šla z náruče do náruče, až našla svou životní lásku – boxerského šampiona Marcela Cerdana. Byla to ale jen krátká epizoda, protože Cerdan záhy zahynul při letecké nehodě. Tak vznikla Hymna na lásku.

Právě láska se stala hlavním tématem jejích šansonů. Po smrti Cerdana procházela citovými bouřemi a krizemi, které vedly k návyku na alkohol i na injekční stříkačku. O tom všem s neuvěřitelnou otevřeností mluvila ve svých textech i ve své hudbě. Přes veškerou bolest a milostná zklamání ale Edith nikdy ničeho nelitovala.

„Od lásky jsem vždy očekávala to, co mi dala. Krásu, smutek, tragiku, to nejkrásnější, co na světě může být. Nikdy jsem nebyla zklamaná,“ říká na archivním záznamu.

Hudba Edith Piaf je silná především z jednoho důvodu: nesla a stále nese jedinečný otisk jejího života, jejího osudu. Právě proto je podle textaře a písničkáře Jiřího Dědečka neopakovatelná a nenahraditelná.

„Zní to pateticky, ale ona zpívala svůj život. Šlépěje Edith Piaf znamenají zpívat pro peníze až v druhé nebo třetí řadě, ale především z nitra, z hloubi srdce. Odevzdávat tomu všechno,“ míní Dědeček.

Edith Piaf za sebou nechala velké a citově neuvěřitelně hluboké dílo. Písně jako La vie en rose, Padam Padam nebo Je ne regrette rien budou navždy patřit k tomu nejlepšímu, co v populární hudbě 20. století vzniklo.

Markéta Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme