The Antlers: Krása zrozená na smrtelné posteli

Eskapismus - tedy fantazijní únik před realitou do rozličných imaginárních světů - patří (nejen) na indierockové scéně ke stále dominantnějším tématům. Muzikanti, kteří coby tvůrčí strategii zvolili pobyt mimo civilizaci, v poslední době plodí výrazná autorská alba, jejichž ryze osobní charakter zároveň zůstává široce srozumitelný.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

The Antlers | Foto: Ben Ritter
Přehrát

00:00 / 00:00

The Antlers: Krása zrozená na smrtelné posteli

Za všechny jmenujme alespoň loňský opus Justina Verona (aka Bon Iver) For Emma, Forever Ago nebo letošní novinku Andrewa Birda Noble Beast.

Dobrovolná (nebo chcete-li: životně nutná) izolace jako by byla ideálním inspiračním zdrojem pro tematicky koncepční desky, jež se mohou pyšnit výrazným emotivním potenciálem, daným kombinací vyspělého písničkářství a silného jednotícího příběhu.

V případě druhého alba Hospice newyorského tria The Antlers je klíčovým motivem vztah ošetřovatelky a mladé dívky jménem Sylvia, která umírá v nemocnici na rakovinu. Tragickou narativní linii pak přivádí velmi efektivně k životu maximálně pohroužená hudba, v níž se citlivě potkává ambientní introspekce a hymnické erupce. The Antlers staví proti módnímu noise-rockovému postoji až filmově vyznívající muziku; komplexní a schopnou rezonovat s nejbolavějšími atributy lidské existence.

The Antlers - Hospice | Foto: Zan Goodman

Hospice je ten typ desky, která rovnocenně zaměstnává intelekt i smysly a budí dojem, že kromě prchavého zážitku dokáže měnit i naše životní postoje. K plusům kapely Antlers budiž přičteno, že se tak děje sice se značnou dávkou vážně myšleného patosu a nánosů sentimentu, a přece bez triviálního citového vydírání.

Textům o smutku, chorobách, doktorech, osamění a nočních můrách dodává na naléhavosti falzet frontmana Petera Silbermana, který vedle hudebního nadání projevuje i nemalou literární erudici: stejně jako je album Hospice formálním ohlédnutím za deskou In the Aeroplane over the Sea (1998) od již neexistující formace Neutral Milk Hotel, je i postava Sylvie odkazem k slavné básnířce Sylvii Plathové a zároveň k tragické novele Sylvia Leonarda Michaelse.

Otázka, která člověka při pohledu na mimořádný ohlas alba napadne, zní takto: může být dobrá hudba stravitelná pro všechny? Ve výjimečných případech ano, odpovídají The Antlers svými písněmi, napsanými v ložnici a postupně obalovanými masem nápadité instrumentace. Jejich deska Hospice je vítanou infuzí citovosti a empatie, která chvílemi působí mnohem intenzivněji než suverénní cynismus.

To je ale jen jeden z paradoxů téhle desky. Vždyť i zpěvák The Antlers, Peter Silberman, se před jejím natočením odstěhoval se do lidského rumiště New Yorku hlavně proto, aby byl chvíli sám.

Aleš Stuchlý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme