Když v Kalifornii mrholí, zní kytary a smyčce mnohem zvonivěji a na surfaře padá lehounký splín. Nejlépe tuhle náladu ve své hudbě evokuje skupina The High Llamas, která je – překvapivě – britská. Nad jejich novou deskou Talahomi Way teskní Petr Ferenc.

Tento článek je více než rok starý.

14:20 25. května 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Duší londýnské šestice The High Llamas je multiinstrumentalista a producent Sean O’Hagan známý mimo jiné jako blízký spolupracovník a tak trochu člen dnes bohužel nefungujících Stereolab. Se svou kapelou ale pěstuje poněkud jiné retro. Zatímco Stereolab milují atmosféru dávných elektronických studií, starého sci-fi a easy listeningu s názvuky kýčovité latiny, The High Llamas jako by nepřestávali být okouzleni slunnou Kalifornií 60. let.

O zvonivý, průzračný zvuk Byrds či Buffalo Springfield se v současné době snaží kdekdo, všechny tyhle pokusy ale končí v kanálech indie a lo-fi upachtěnosti. O’Hagan a spol. jsou ve svém úsilí mnohem důslednější, jejich desky jsou evidentně nahrány v drahých studiích a dokonale zaranžovány: smyčce i dechy znějí jako od Václava Zahradníka. Připočtěme k této profesionalitě cit pro křehkou, nosnou melodii a smysl pro stručnost, vyjde nám tvar srovnatelný s těmi nejlepšími, až 45 let starými předlohami.

Novinka The High Llamas se jmenuje Talahomi Way a vyšla na značce Drag City spojené v poslední době především se světem freak folku, tedy žánru, který si retro nálady vymaloval na prapor. High Llamas do katalogu této chicagské značky poměrně elegantně zapadají, i když se nesnaží okatě prezentovat jako pošahaní historikové kdysi obskurních žánrů a nechávají za sebe mluvit pouze hudbu. Na kapelních fotografiích vidíme šestici mužů v oblecích; kdo z nich je frontman, těžko říci – snímky ze všeho nejvíc evokují kuřáckou pauzu během obchodního jednání. O piplání hvězdného mediálního ksichtu O’Haganovi a spol., jak se zdá, nikdy nešlo.

The High Llamas jsou civilní, trochu melancholičtí tvůrci příjemných, lehce kýčovitých nálad. Máte-li rádi Byrds, čtveřici Crosby, Stills, Nash & Young či experimentálnější, dobře vibrující polohu Briana Wilsona a Beach Boys, jsou pro vás zcela ideální. A jste-li fanoušky klasického alba Forever Changes skupiny Love, stává se z ideálního poslechu poslech nevyhnutelně povinný.

Petr Ferenc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít