The Wire a Pitchfork: hodnotí rok 2010
Už loni jsme vám na Radiu Wave nabídli pohled na výroční žebříčky předních zahraničních hudebních periodik. Nejinak tomu bude i letos. A protože dva klíčové magazíny - britský The Wire a zámořský Pitchfork - už své letošní priority odhalily, je čas na bilanční shrnutí. Klíčové nahrávky roku podle těchto vlivných médií vám teď představí Aleš Stuchlý.
Britský tištěný měsíčník The Wire a americký internetový deník Pitchfork: i v době rozbujelé blogosféry dvě respektované nadžánrové platformy pro komplexní a názorotvornou reflexi současné hudby. Každý z nich má svá specifika i limity: The Wire občas upadá do lehké akademičnosti a hýčká si své britské objevy, zatímco redaktoři Pitchforku poněkud nekriticky přistupují k americké indie-rockové scéně, kterou sami pomáhali vytvořit.
Pokud se zaměříme výhradně na první desítku alb v obou periodicích, vidíme, že jejich vkus se protíná pouze na dvou místech: u ambiciózního trojalba Joanny Newsom Have One on Me (ve Wiru čtvrtá příčka, na Pitchforku sedmá) a novinky Before Today od jednoho z klíčových představitelů tzv. outsider music - Ariela Rosenberga, známého pod pseudonymem Ariel Pink's Haunted Graffiti (ve Wiru sedmý, na Pitchforku devátý).
Pitchfork dle očekávání ocenil ve svém top 10 poměrně tuctové indie-rockové nahrávky od Titus Andronicus (10.místo), Vampire Weekend (6.), Beach House (5.) a Deerhunter (3.), ale na osmou příčku se mu vloudil mladý talent - teprve jednadvacetiletý londýnský elektronik James Blake se svým EP CMYK, které je předzvěstí jeho dlouhohrajícího debutu. Čtvrté místo si právem vydobylo svérázné album hiphopového eklektika Big Boie nazvané Sir Lucious Left Foot: The Son of Chico Dusty, jehož prostřednictvím byla otevřena nová komnata retrofuturismu. Druhá pozice pro This Is Happening, zřejmě poslední desku projektu LCD Soundsystem, pak v daném kontextu působí přeci jen trochu jako cena za zásluhy.
The Wire prosazuje o něco avantgardnější jména jako jsou američtí elektroničtí experimentátoři Kevin Drumm (10.místo), Keith Fullerton Whitman (9.) nebo švédsko-americká královna dronů, filosofka a vědkyně Catherine Christer Hennix (5.). Silný rok labelu Olde English Spelling Bee (viz letošní desky od Forest Swords a Autre Ne Veut) potvrzuje debut Suburban od Joea Knighta, jež si říká Rangers. Nostalgické třetí místo patří comebackové nahrávce The Swans, druhou příčku pak právem obsadil Daniel Lopatin alias Oneohtrix Point Never s výtečným albem Returnal.
A zlaté medaile? V obou případech žádné velké překvapení, ale zároveň zcela legitimní volby. Wire zvolil desku Splazsh od producenta Darrena Cunninghama, ukrývajícího se za přezdívkou Actress a navazuje tak na své preference v minulých letech, kdy dominovaly zvukoví inovátoři Burial či The Bug. Jedinečná sonická architektura se prosazuje i tady: je v tom trochu 2-stepu, krapet dubstepu, příměs detroitského techna, autorovými vlastními slovy jde o "r´n´b concréte". Actress je každopádně od teď synonymem pro precizní a náladovou elektronickou hudbu.
Pitchfork vzdává na svém prvním místě hold albu, kterému jako jednomu z mála za celou svou historii udělil plný počet bodů v hodnocení: megalomanské, opulentní a především krásné desce My Beautiful Dark Twisted Fantasy krále všech hiphopových hédonistů Kanye Westa. Je to dobrá volba: jen málokdy se snoubí šílenství, nadání a perfekcionismus takhle stimulujícím způsobem.
Při pohledu na výroční ankety dvou významných trendsetterů se mi chce skoro říct: (takřka) všechno je tak, jak má být.
Jak hodnotí hudební rok 2010 naši redaktoři Aleš Stuchlý a Ondřej Píša, si můžete poslechnout na Štědrý den od 12:00 do 14:00 v našem hudebním Antisklerotiku.
