Umanutý vypravěč Sage Francis marně zkouší utéci sám před sebou

Sage Francis nemá rád hudební škatulky. Nejspíše se v nich cítí trochu stísněně, a kdo by se mu divil. Jeho čtvrté album Li(f)e se dá vnímat jako pokus o únik ze škatulky alternativního hip hopu. Jistě, Sage Francis byl vždy více vypravěčem historek než skutečným rapperem a poslední dvě desky byly stejnou měrou postavené na blues či punku, ostatně obě vyšly na punkovém labelu Epitaph.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sage Francis  | Foto: Press kit
Přehrát

00:00 / 00:00

Umanutý vypravěč Sage Francis marně zkouší utéci sám před sebou

Na novém albu ale udělal ještě jeden krok – natočil ho ve spolupráci s indie rockovými muzikanty, mezi nimiž jsou členové kapel Califone, Death Cab for Cutie, Grandaddy nebo Mark Linkous ze Sparklehorse. O produkci se postaral Brian Deck z Red Red Meat, který zároveň stojí za deskami Iron and Wine nebo ranými počiny Modest Mouse.

Sage Francis - Li(f)e     | Foto: Anti-

Způsob Francisova přednesu se nijak dramaticky nezměnil, pořád je tím stejným umanutým chrličem existenciálních pravd. Na Li(f)e připomíná více Johnnyho Cashe než rapového renegáta. Spíše než změna výraziva za to ale mohou instrumentální podklady, které sahají od pilotního singlu Slow Man, nasáklého blues, přes rockový hřmot Three Sheets To The Wind až po country halekačku Worry Not. Nejpozoruhodnější je v tomto ohledu skladba 16 years, kde podklad obstarají zvonkohry.

Album má silnější i slabší momenty (ty přijdou v druhé polovině) a Francis někdy svým monotónním kazatelským hlasem i nudí, ale jedno se mu rozhodně nedá upřít – zůstává výjimečným vypravěčem, jenž umí své skladby zalidnit postavičkami podivínů i ztracenců, v jejichž příbězích hledá esenci lidského života. Úvodní Little Houdini vypráví skutečnou historku zlodějíčka, který utekl z vězení, aby mohl navštívit své umírající rodiče. Největším Francisovým objektem je ale on sám – v závěrečné The Best Of Times rekapituluje zlomové momenty svého dětství do ambientních podkladů Yanna Tiersena. Místo sladkobolného lkaní ale skladba v druhé polovině vrcholí rockovou katarzí skrze pot. „Byly to nejlepší časy. Byl to konec světa,“ říká v závěrečné skladbě a uzavírá zpověď člověka, který se vždycky do všeho vrhal po hlavě napřed a žil každý den, jako kdyby byl poslední.

Sage Francis   | Foto: Press kit

Karel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme