Washingtonskou baziliku rozezněla Dvořákova hudba

Pražský arcibiskup Dominik Duka připomínal ve Washingtonské Národní bazilice český původ skladatele Antonína Dvořáka. Američané ho totiž často považují za svého.Tento omyl se tak české velvyslanectví ve Spojených státech snažilo rozptýlit festivalem Dvořákovy hudby s podtitulem Vzájemná inspirace.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvořák, Symfonické básně | Foto: Materiály SOČR

Dvořákova hudba zněla bazilikou Národní svatyně neposkvrněného početí, jedním z nejvýznamnějších poutních míst pro katolíky v Severní Americe.

Dvořáka je slyšet na této straně Atlantiku sice často. Například largo z Novosvětské, nebo Humoreska patří dokonce mezi ty asi nejoblíbenější hudební podkresy všudypřítomných reklam. Tentokrát ale mohli krajané a washingtonští katoličtí věřící vychutnat Dvořákovu hudbu při příležitosti, pro kterou byla opravdu komponovaná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Krajané i věřící si mohli ve Washingtonu vychutnat Dvořákovu hudbu ve významné bazilice. Natáčel tam washingtonský zpravodaj ČRo Vít Pohanka.

„Jsem rád, že s vámi mohu slavit tuto liturgii. Vzpomeneme při ní na velkého českého umělce, který byl po nějaký čas hostem Spojených států,“ řekl v bazilice Domink Duka, pražský arcibiskup.

Radiožurnálu pak také vysvětlil, jak Dvořákovu hudbu vnímá on sám. „Myslím, že ta hudba i ten zpěv, to není jako přídavek, ale je to součást bohoslužby. A protože Dvořák byl nejen jedinečný umělec otevřeností, ale byl to také hluboce věřící člověk a zkoušený životem, takže je to hudba, která myslím, kdo otevře své srdce, tak mu pomůže modlit. A myslím, že překryla i mé chyby v angličtině“ uvedl arcibiskup Duka.

Narážel tím na skutečnost, že byla mše sloužená dvojjazyčně a některé její pasáže přednášel v angličtině.

Vít Pohanka, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme