Woven Hand: "Tohle je umění, které nám bylo dáno jako dar..."
Již brzy se v Praze představí na pozvání Radia Wave kapela Woven Hand. Ještě předtím, než vstoupí na prkna pražského Paláce Akropolis a vydají další desku The Threshing Floor, si o všech novinkách okolo kapely v exkluzivním rozhovoru popovídal s hudebním redaktorem Pavlem Zelinkou předák kapely David Eugene Edwards.
Ve Woven Hand došlo k dvěma personálním změnám. Odešel belgický kytarista Peter Van Laerhoven a přišel nový pianista Jeff Linsenmeir. Co k tomu vedlo?
Vždy je to o momentálním složení muzikantů, kteří jsou buď naši známí, nebo jsou naprosto zapálení pro naši muziku. Woven Hand například prošlo během let několik baskytaristů nebo klávesáků. Musíš chápat, že není možné udržet stejnou sestavu, pokud je složena z hudebníků z celého světa. Takže udržujeme stejnou sestavu, dokud to má smysl jak pro kapelu, tak pro jednotlivé členy. Toto turné absolvujeme s Jeffem Linsenmeirem, který je naším kamarádem z Colorada, a tudíž nebyl problém s ním nazkoušet celý náš repertoár. Sice s námi nenahrával poslední desku, ale já osobně doufám, že s námi odjede nejen květnové turné, ale i druhou část evropské tour, která proběhne v červenci.
Jak se odrazí nové složení kapely v živých koncertech? Máme v Praze čekat klidnější sound než minule?
Ano. Je to také dáno povahou nové desky, i když i tam najdeš ostřejší kousky. Naživo budou sice písničky z desky živější, ale máš pravdu, že celkový sound bude tentokrát méně rockový a více vyklidněný.
Co tě žene být stále na cestách? Minule ses v rozhovoru s kolegou Tomášem Turkem dušoval, že budeš muset zvolnit.
Náhodou jsme teď byli doma více jak půl roku! Během té doby jsme nahráli novou desku a zařídili spoustu organizačních záležitostí okolo fungování kapely. Už je ale čas vyrazit album předvést našim posluchačům. Jsme muzikanti a koncertovat po světě je naše zaměstnání. Navíc nás to baví a živí naše rodiny.
Zúčastnil ses tributového alba We Are Only Riders postaveného na hudebních skicách Jeffrey Lee Pierce. Jak moc ovlivnil konkrétně tebe?
Hodně. Když mně bylo tak 15–16, byly The Gun Club jednou z prvních kapel, která mě opravdu vzala za srdce. Ta kombinace západní hudby, blues a punku byla přesně tou směsí, která mě bavila a následně i zásadně formovala můj rukopis.
Tento měsíc vychází nová deska Woven Hand The Threshing Floor. Znovu je na ní cítit jemný exotický duch cizích hudebních vlivů. Co tě na world music láká?
Vždycky mě zajímala hudba různých koutů světa. Tradiční muzika, která zpřítomňuje rozdílné povahy kultur po celém světě. A nejen po hudební stránce, ale také to, jaké mají písničky témata, a pozadí vzniku písniček, jejich příběh. Poslouchám spoustu muziky odevšad, během skládání to bylo konkrétně hodně blízkovýchodní hudby z Afghánistánu, Íránu, Blízkého východu a Řecka. Je celkem pochopitelné, že podvědomě prosakuje i do naší tvorby.
Co znamená název alba The Threshing Floor?
Ten název má hned několik úrovní, které souzní s novou deskou. Ta hlavní vychází z bible. V druhé Samuelově knize ve Starém zákoně se píše, že Hospodin rozkázal králi Davidovi, aby chrám v Jeruzalémě postavil na mlatu Aravny Jebusejského. Podle mě je to velmi symbolické přirovnání, které je základním vodítkem nového alba.
Obalu vévodí z Indočíny pocházející tradiční kresba křížence hada a draka.
Tenhle obraz namaloval jeden místní malíř, který tvoří hodně plakátů, především pro místní rockové kapely. Před několika roky namaloval právě tento obraz pro nás a mně se ze všech našich flyerů líbil nejvíc. Naprosto souzní s ideou nového alba. Mlat je zde samotný svět, Země a drak na obrázku jsou časy, ve kterých právě žijeme.
Držím tvoji desku v rukou a jsem překvapený, že zde poprvé za vaši kariéru nejsou v bookletu otištěné texty písní. Proč?
Cítil jsem, že tam tentokrát nepatří. Zaprvé si myslím, že je docela dobře slyšet, o čem zpívám, a zadruhé, pokud posluchači budou texty před očima chybět, budou ode dne vydání online na našich webových stránkách. Možná to vytvoří bližší interakci mezi námi a posluchači.
Album je plné křesťanských témat a odkazů. Neláká tě zpracovat po způsobu Woven Hand nějaký z biblických žalmů?
Člověče, tak o tomhle jsem nikdy nepřemýšlel. Úryvky z žalmů nebo jejich přímý vliv můžeš najít rozesetý v mnoha mých skladbách. O přímé interpretaci některého z žalmů jsem nikdy neuvažoval, ale když o tom teď přemýšlím, tak je to zajímavý nápad.
Kamarád křesťan vyčítá řadě křesťanských muzikantů, že nechválí Boha napřímo a tím plýtvají darem, který jim byl dán. Jak na to nahlížíš ty sám, který hovoříš o Bohu v každé písni, ale obrazně – básnicky?
Tohle je umění, které mi bylo dáno jako dar. Kdybych byl třeba malířem, tak bych se určitě vyjadřoval jinak. Ale já nejsem kazatel, jsem pouze věřící člověk a svoji víru umisťuji do písniček, které tvořím. Někdy se vyjadřuji o víře velmi adresně, někdy méně. Pro někoho můj přímý text může být velmi abstraktní. Nemůžu mít pod kontrolou, jakým způsobem si lidé mé texty vykládají a jak jim rozumí. Snažím se být ve své muzice co nejpravdivější vzhledem k tomu, v co věřím, a zároveň co nejkreativnější po umělecké stránce.
Můžeš prozradit, do čeho se chystáš vrhnout po návratu z evropského turné?
Jasně. Vracíme se domů, ale jen na chvíli, abychom se sem vrátili a společně vyrazili na turné s maďarskou folklórní kapelou Muzikás. Společně jsme absolvovali vloni turné po Americe, tak teď se společně představíme v Evropě. Poté nás čeká turné v Americe a pár vystoupení na různých festivalech v průběhu několika měsíců. Ano, až do konce roku si hodně zacestujeme!
Budete hrát na turné s Muzikás dva oddělené sety, nebo dojde i na nějakou kolaboraci přímo na pódiu?
Budeme společně na pódiu a budeme se střídat. Dvě písničky zahrajeme my, dvě oni, pak třeba jednu dohromady a tak dále. Takže to bude kombinace všech hudebních přístupů v rychlém sledu.
Díky za všechny tvoje odpovědi a už se těším brzy na viděnou v Praze.
Já taky. Měj se hezky.
