Zemřel Gil Scott-Heron

O pátečním večeru 27. května dostala píseň New York Is Killing Me nádech smutku a hořkosti, kterého se už bohužel nikdy nezbaví. V 62 letech totiž její autor – básník, textař, zpěvák a patrně vůbec nejdůležitější osobnost předcházející vzniku celé hiphopové scény, zemřel v newyorské St. Luke’s – Roosevelt Hospital.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Gil Scott Heron

Gil Scott Heron | Foto: Adam Turner, Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Jeden z prvních umělců, který v sedmdesátých letech prostřednictvím své hudby odsoudil jihoafrický apartheid, ale také využívání jaderné energie pro vojenské účely. Mnohými přezdívaný „Godfather of rap“ a „the black Bob Dylan“ – Gil Scott-Heron.

Jeho hudební kariéra je ohraničena dvěma zásadními nahrávkami. Albem Pieces Of A Man z roku 1971 a poslední řadovou deskou s rokem vydání 2010, nazvanou I’m New Here. S ní se vrátil na scénu po dlouhých šestnácti letech a právě díky této desce, o rok později navíc ještě zremixované Jamiem „xx“ Smithem, ho objevila další generace posluchačů, která v době vydání asi nejslavnější Heronovy písně The Revolution Will Not Be Televised, ještě zdaleka nebyla naživu.



Jestliže až do začátku osmdesátých let vydával Gil Scott-Heron jednu desku za druhou – vedle sólových i několik společných s flétnistou a pianistou Brianem Jacksonem, po roce 1982 už následovala pouze dvě alba. Poslechově náročnější (a zatím plně nedoceněné) desetiskladbové Spirits z roku 1994 a již zmíněné I’m New Here z února 2010. V oné šestnáctileté nahrávací pauze strávil Scott-Heron několik let také ve vězení za držení kokainu a v roce 2008 přiznal, že je HIV pozitivní. Přesto až do své smrti nepřestal nezaměnitelným charismatickým hlasem promlouvat ke svým posluchačům na vystoupeních po Evropě i USA.

Gil Scott-Heron | Foto: XL Recordings, Mischa Richter

Na počátku sedmdesátých let politicky angažovaný a kriticky komentující svět kolem sebe, o čtyřicet let později již jakoby s mnohým smířený a vyprávějící vlastní životní příběh, často plný bolesti vpité hluboko do notového papíru. Především ale deklamátor par excellence, jenž ve svých zhudebněných textech dovedl s bezprostřední naléhavostí propojení mluveného slova s jazzem a soulem k nadčasové dokonalosti, kterou už jen stěží někdo někdy překoná.

Jarda Petřík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme