Cenu za literaturu získal spisovatel Antonín Bajaja

Státní cenu za literaturu dostane prozaik Antonín Bajaja. Ocenění si vysloužil za román Na krásné modré Dřevnici. Státní cenu za překlad porota udělila sinologovi Oldřichu Královi a to za celoživotní dílo. Mezi dalšími laureáty jsou František Skála, Ilja Hurník nebo Karel Kraus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Literatura | Foto: Comstock Images

Antonína Bajaju navrhli na cenu čtyři členové poroty a volba pak prý už byla víceméně jasná. Bajaja porotu zaujal tím, jak popisuje rodný Zlín od doby po válce až do normalizace a jak ve svém vyprávění kombinuje autentické dopisy s aktuálními komentáři a povídkami.

„Váha té ceny je dost vysoká. Jsem šestnáctý v řadě. A když si uvědomím, že štafetu přebírám od takového básníka, jakým je Zdeněk Rotrekl a před ním byl Ludvík Vaculík, Milan Kundera nebo Květa Legátová, tak myslím, že nemusím nic komentovat,“ uvedl Bajaja.

Přehrát

00:00 / 00:00

Antonín Bajaja mluvil o ocenění a svém díle v Ozvěnách dne

Jednomyslná byla porota při udílení ceny za překlad. Oldřich Král totiž v česku patří mezi nejvýznamnější překladatele z čínštiny. Překládá prózu i poezii, zabývá se i východní filosofii a uměním. Do češtiny přeložil například staročínský román Sen v červeném domě, na tomto díle pracoval 15 let.

Král si po ocenění pochvaloval tradiční zájem o Čínu a její kulturu v České republice:

„Co se týče vědomostí o Číně a čínské kultuře, na tom nejsme vůbec špatně, když to srovnám s jinými evropskými národy. Můžu posoudit, že čtenářská obec je široká a vstřícná a dokonce mnohogenerační. Není to věc nějaké nostalgie.“

Podle je zájem o Čínu v české kultuře tradiční. „Od dvacátých třicátých let tu vznikl opakovaný proud zájmu o čínskou literaturu, malířství a kaligrafii. K tomu přispívali i politické vlivy, někdy negativně, jindy pozitivně. Od druhé světové války tu vznikla silná generace sinologů a překladatelů, kteří mohli čínský fenomén zprostředkovávat,“ uvedl sinolog.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sinolog Oldřich Král mluvil v Ozvěnách dne o zájmu o čínskou kulturu v České republice

Dnešní zájem o čínskou kulturu je podle něj nepochybně nesen hospodářským boomem Číny.

Tradice z první republiky

Ministerstvo kultury udělí rovněž ceny za divadlo Karlu Krausovi, za hudbu Ilju Hurníkovi, za výtvarné umění Františku Skálovi a za architekturu Aleně Šrámkové. Ceny by měl laureátům předat ministr kultury Jiří Besser během slavnostního večera v pražském Veletržním paláci.

Státní cena za literaturu i překladatelské dílo tvoří diplom a peněžní ocenění ve výši 300 000 korun. Obě ceny navazují na tradici stejnojmenného ocenění z doby první republiky. Od roku 1995 ji každoročně k 28. říjnu uděluje Ministerstvo kultury za vynikající české literární dílo a překlad do češtiny.

V minulosti ocenění získal například Josef Škvorecký za dosavadní rozsáhlou a významnou tvorbu, Květa Legátová za prozaickou knihu Želary, nebo Milan Kundera za první české vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí, s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě.

Katarína Brezovská, Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, Martina Spěváčková, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme