Čím Umberto Eco přitahuje čtenáře krásné literatury?

Čtenáři dnes osmdesátiletého italského spisovatele Umberta Eca milují. Jeho posledního románu s názvem Pražský hřbitov se v Česku od poloviny října do Vánoc prodalo přes 40 tisíc kusů a začátkem února má vyjít i ve verzi pro elektronické čtečky. Román se výborně prodává i v Itálii, Španělsku nebo třeba v Latinské Americe.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Umberto Eco | Foto: Erinc Salor

"Čtení Ecových děl je namáhavé, protože člověk musí být neustále ve střehu a vybavovat se během čtení mnoha znalostmi. Jenže bez námahy není poznání," píše se ve čtenářské recenzi Ecova románu Ostrov včerejšího dne na stránkách českého internetového knihkupectví.

Co vlastně čtenáře na Ecově beletrii tolik láká, že se do jeho knih začtou a pak si koupí každý další román?

Přehrát

00:00 / 00:00

Čím Umberto Eco, vysokoškolský profesor, autor mnoha vědeckých studií a esejů, přitahuje čtenáře krásné literatury, zjišťovala Karolína Rezková

„Já si to představuju tak, že on si nejdřív nashromáždí faktografii, která se točí kolem nějakého problému, a vytvoří si takovou encyklopedii - ve Jméně růže to byla středověká kultura, v Tajemném plameni královny Loany to byly komiksy a rodokapsy z fašistické éry.“

„Okolo toho si nashromáždí obrovitou faktografii, a aby tlumočil tuhletu encyklopedii, tak si vymyslí určité schéma; nejčastěji ho bere z historického románu nebo detektivního thrilleru, a tím učiní látku, kterou chce sdělit, atraktivní,“ vysvětluje překladatel a docent Ústavu románských studií pražské Filozofické fakulty Jiří Pelán.

Esejista, sémiotik a polyhistorik Umberto Eco slaví osmdesátiny

Číst článek

Čtenáři Ecovy romány občas kritizují - srovnávají jeho pozdější díla s prvním románem, středověkou detektivkou Jméno růže z roku 1980, které se po světě prodalo 11 milionů kusů a podle níž Jean Jacques Annaud natočil známý film se Seanem Connerym v hlavní roli.

Jeden ze čtenářů tak v reakci na román Baudolino na internetu říká: "Dílo připomíná situaci, kdy z předešlých románů zbyde autorovi ještě něco v šuplíku, a byla by škoda se toho zbavit, tak proč to nepoužít." Jiří Pelán ale tento názor nesdílí:

„Pro toho čtenáře, kterému jde o příběh, ten Eco se opravdu opakuje. Ale pokud jste čtenářem toho druhého typu, tak to neplatí. Ten korpus té faktografie, těch kulturních faktů je pokaždé jiný, a dokonce velmi výrazně. Ten poslední román pojednává o 19. století, to je období, které Eco doposud v žádném románě nezpracoval,“ upozorňuje překladatel.

Umberto Eco: Pražský hřbitov | Foto: Nakladatelství Argo

Pokud jde o nejnovější román Pražský hřbitov, Praha se v něm objevuje jen v souvislosti se staroměstským židovským hřbitovem. Německý spisovatel 19. století na něj umístil zcela vymyšlenou scénu setkání rabínů, kteří plánují ovládnutí světa. Tato scéna pak přispěla ke vzniku nejznámějšího antisemitského mýtu, Protokolů sionských mudrců.

Titul knihy je tedy trochu zavádějící, ale ukazuje Ecův zájem o různé spiklenecké teorie, plagiáty a falza, před nimiž čtenáře varuje. Podle Jiřího Pelána stojí Umberto Eco především o takzvané sémiotické čtenáře, kteří sledují autora do veškerých záhybů jeho díla a ocení jeho hříčky.

„Já si myslím, že on si svoje publikum už vycvičil. Že dneska je mnohem víc těch čtenářů, kteří jsou mu vděční za trochu toho napětí, ale v podstatě jsou fascinováni tou encyklopedií. Když si přečtete ten poslední román, všichni nakonec máme pocit, že o historii protižidovského pamfletu Protokoly sionských mudrců už něco víme. Přečteme si ten román a zjistíme, že jsme věděli, ale strašně málo. Za to jsme Ecovi vděčni, my, čtenáři druhé kategorie,“ říká Jiří Pelán.

mta, Karolína Rezková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme