Grassova báseň kritizující Izrael rozpoutala v Německu velkou diskuzi

Málokdy se stává, že by se o poezii veřejně diskutovalo. Že by jedna báseň přitáhla tolik pozornosti, aby se o ní psalo ve všech významných novinách. Dnes se to stalo. A to v sousedním Německu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu Günther Grass otiskl báseň s názvem "Co musí být řečeno". A právě to, co Grass řekl, vyvolalo v německém tisku velkou diskusi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Günther Grass | Zdroj: ČTK

Tématem básně je napětí mezi Izraelem a Íránem a hlavní myšlenka je tato: křehký mír na Blízkém východě ohrožuje zejména Izrael. Celý svět prý kritizuje Írán za netransparentnost v jeho jaderném programu, že prý chce mít jaderné zbraně.

Přitom Izrael - jak píše Grass - sám nikdy neřekl, že jaderné zbraně má (což se předpokládá), Izrael prý nikdy nepustil kontrolu ke svému jadernému arzenálu. Grass v básni také kritizuje Německo za to, že Izraeli prodal ponorku, která dokáže nést zbraně velkého ničení.

"Nejde o to, že Němec nesmí kritizovat Izrael, jde o to, že Grass používá klišé a nesprávná fakta. Uškodil sobě, Německu a Izraeli," reagoval Westdeutsche Zeitung.

Přehrát

00:00 / 00:00

Polemiku, kterou Grassova báseň vyvolala, přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu Pavel Polák ze zahraniční redakce

Frankfurter Rundschau přiznává, že Izrael na Blízkém východě rozhodně nehledá rovné a vyvážené vztahy. Nicméně když Grass píše o Ahmadínežádovi jako o politikovi ‘s velkou hubou‘, je potřeba něco připomenout.

Ahmadínežád označuje Izrael jako ostudný flek, který je třeba vymazat z mapy, rozšiřuje sionistické konspirační teorie, popírá holocaust a otevřeně usiluje o bombu.

Další odmítavá reakce: Grass prý přecenil svou roli literárního guru, napsal Tagesspiegel.

Některé listy se spisovatele nicméně zastávají. "Günther Grass je antisemita, protože kritizuje Izrael? Jenom proto, že se Grassovi nelíbí vyhrocený jaderný konflikt mezi Izraelem a Íránem? Diskuze, kterou jeho báseň vyvolala, je něco jako špatný vtip. Je to typický německý reflex veřejného mínění. Otevřená kritika Izraele patří i 67 let po konci války do kategorie Tabu,“ lze se dnes dočíst v Offenburger Tageblatt.

Podle publicisty Henryka Brodera je však Grass prototyp vzdělaného antisemity. Proti Grassovi se ozval i izraelský velvyslanec v Berlíně Emmanuel Nahshon. Je prý evropskou tradicí obviňovat židy před svátky pesach z rituálních vražd. To jsou ale hodně extrémní hodnocení, která neurčují diskusi v Německu.

Pavel Polák, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme