Ivo Tretera: Vzpomínky na filozofujícího pábitele

K řadě úmrtí, jež poslední dny a týdny ukrajují z horizontů české kulturní krajiny, se přidal další smutný odchod. V sobotu 7. ledna 2012 zemřel ve věku 78 let profesor filozofie Ivo Tretera.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec

Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec | Foto: Nakladatelství Paseka

Profesor Ivo Tretera (22. 5. 1933 – 7. 1. 2012) patřil k nejvýraznějším postavám Ústavu filozofie a religionistiky na pražské Filosofické fakultě UK – menší, bělovlasý pán s živelnou jiskrou v oku byl znám nejen jakožto jeden z odborníků na moderní francouzskou filosofii a myslitelské ikony typu Henriho Bergsona, Gabriela Marcela, J. P. Sartra nebo Paula Ricoeura (se kterým se osobně setkal při svých studiích v Paříži v letech 1966–67), ale také jako bonvivánský vypravěč historek ze svých životních peripetií, jimiž rád na přednáškách prokládal své výklady o existencialismu. Mnoho z těchto pábitelských historek, v nichž často figuroval Treterův blízký přítel Bohumil Hrabal, se objevilo v objemných memoárech Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec, které Ivo Tretera ještě stačil vydat v loňském roce.

Na fakultě působil hned od ukončení studií filozofie v roce 1955 – komunistický režim mu však akademické snažení trvale znemožňoval a po zákazu výkonu povolání jej „uklidil“ do archivu UK, kde se však Ivo Tretera dál věnoval bádání (mimo jiné se zabýval dějinami české univerzitní filozofie, kam spadá třeba i dílo T. G. Masaryka). V období normalizace byl Tretera rovněž pravidelným účastníkem bytových seminářů u Jana Patočky. Po roce 1989 se Tretera na fakultu vrátil a v roce 1995 byl jmenován profesorem filozofie.

Ivo Tretera se svým srozumitelným pojetím výuky snažil zpřístupňovat předmět filozofie i „širokým studentským masám“ – a na středních školách stále nedá spoustu zájemců o maturitu ze společenských věd dopustit na první díl jeho knihy Nástin dějin evropského myšlení (druhý díl zabývající se vývojem filozofie od Jeana Jacquese Rousseaua vyšel zatím pouze jako vysokoškolská skripta – na gymnáziu jsme s oblibou argumentovali, že „Tretera od Rousseaua mlčí“).

Ivo Tretera | Foto: Masarykova univerzita

Profesor Ivo Tretera, který se akademického života účastnil až do svých posledních dnů (sám jsem u něj zkoušku vykonal ještě loni v létě) byl, alespoň pro mě, jedním z opravdových filozofů na katedře – ač zkoumající jemné nuance filozofických textů, zůstával stále s nadhledem a vtipem účasten veřejných problémů a skutečného života, ze kterého onen opravdový rozum čerpal. Na rozdíl od zakladatele řecké filozofie Tháleta z Miléta do oné pomyslné studny při pozorování hvězd nikdy nespadl.

Jan Bárta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme