Kafkovy spisy opouštějí trezory. Izrael je chce znárodnit

Po více než půl století dnes opouštějí tmu trezorů ve švýcarské bance USB rukopisy a kresby zřejmě nejslavnějšího českého rodáka, spisovatele Franze Kafky. Důvodem je spor státu Izrael s dědičkami Kafkovy pozůstalosti. Izraelské úřady chtějí materiály znárodnit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Franz Kafka - 1906 | Foto: Zenodot Verlagsgesellschaft mbH

Kvůli této soudní při se už minulý týden otevřely také sejfy v telavivské bance Leumi, kde se skrývá pozůstalost Kafkova přítele Maxe Broda.

„Jde zřejmě o pozůstalost Maxe Broda, která má dvě hlavní části. Jednak pozůstalost vlastní Brodova a zadruhé jde o zbytek pozůstalosti Franze Kafky,“ předpokládá literární historik Josef Čermák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Josef Čermák mluvil na Radiožurnálu o sporu o Kafkovo dílo

Max Brod patřil, stejně jako Kafka, k německy mluvící židovské komunitě v Praze. Byl sionistou a v roce 1939 utekl před nacisty do Izraele, s Kafkovými dokumenty v kufru. Přes spisovatelovo přání, aby jeho spisy zničil, postaral se o jejich vydání a celosvětové proslavení Franze Kafky.

„Kolem roku 1956 se při Suezské krizi Max Brod obával o osud Kafkových rukopisů, které byly v jeho držení. Zařídil, že byly z větší části převezeny do švýcarské banky. Odtud se část rukopisů, která byla potřeba pro kritické vydání, dostala do Anglie, kde je k dispozici dodnes vědeckým pracovníkům. Zbylá část, kterou Brod uchovával, nikdo z nás nezná,“ vysvětlil literární historik.

Podle něj mohou být materiály objevné i pro literárního vědce. Ale do jaké míry a jaké kvality materiály jsou prý netuší.

Brod vše vydal, s výjimkou Procesu

„Víme, že Max Brod nezištně sloužil Kafkovi a vše, co bylo potřeba pro kritické vydání sebraných spisů, beze všeho vydal. Ovšem s výjimkou Procesu. Tento rukopis byl totiž osobním darem Brodovi. A tak se stalo, že Ester Hoffeová, jeho družka, rukopis potom prodala, ale ne přímo do Marbachu, nýbrž přes londýnskou aukční síň,“ pokračoval Čermák.

Když Brod v roce 1968 zemřel, odkázal vše, včetně Kafkových spisů, své sekretářce Ester Hoffeové, která také přežila díky odchodu z Prahy. Po Ester je potom zdědily její dcery Eva a Ruth. Alespoň si to myslely.

Přehrát

00:00 / 00:00

Markéta Mališová mluvila o sporu o Kafkovo dílo na Rádiu Česko

Národní izraelská knihovna zahájila proti zhruba osmdesátiletým dědičkám řízení s cílem pozůstalost nebývalého významu znárodnit. Advokáti knihovny argumentují tím, že jde o národní kulturní dědictví, které je třeba zpřístupnit veřejnosti, a to v Izraeli.

Podle dokumentů představených u soudu, ke kterým také patřily dva dopisy, které poslal Brod své sekretářce Hoffeové v letech 1947 a 1952, jasně stojí, že jí dává Kafkovu pozůstalost darem a také popisuje její obsah. Články, nepublikované kresby, dopisy, ručně psané poznámky, originály některých jeho slavných povídek včetně nedokončené novely Svatební přípravy na venkově, která nebyla nikdy publikována.

„Podle mě ale nově objevená díla nijak nezmění náhled na Kafku. A to důležité z jeho díla už bylo publikováno. Celý spor je podle mě přitažený za vlasy. Trochu jde asi o peníze a také o to mít Kafku v Izraeli,“ myslí si ředitelka společnosti Franze Kafky Markéta Mališová.

Bez přesné znalosti toho, co je v trezorech, je nemožné určit, jakou má Kafkova pozůstalost cenu. Odhady se pohybují v řádu několika set tisíc dolarů.

Jiří Hošek, Karolína Koubová, Václav Rojík, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme