Lidé by si mohli v knihovně půjčit i e-knihy od žijících autorů. Domů ale ne
V Česku přibývá knihoven, kde si mohou lidé půjčit elektronické čtečky. K dispozici jsou ale jen volná díla, tedy knihy od více než 70 let mrtvých autorů. Zatímco knihovníci chtějí pro čtenáře i digitální novinky a bestsellery, prodejci e-knih a někteří nakladatelé se obávají snížení zisku. Ministerstvo kultury proto pracuje na nové podobě autorského zákona, kde bude i pasáž věnovaná půjčování e-knih.
„Pokud nakladatelé začnou dávat obsah do knihoven a pokud nebude vyřešený mechanismus, který by je trošičku ochránil, tak jeden po druhém zkrachují,“ shrnuje obavy prodejců ředitel společnosti Palmknihy Jiří Vlček.
„Pokud bude možné, aby si někdo, kdo bydlí v Aši, půjčil elektronickou knížku z Ostravy, tak nastanou nakladatelům velké problémy, protože nebudou mít kde vydělávat. Půjčování je za velmi symbolické peníze, tím pádem není kde zaplatit nakladatelům za tu práci,“ dodává.
Redaktorka Alžběta Havlová se zajímala o možnost půjčování elektronických bestsellerů v knihovnách
V pardubické krajské knihovně mají k dispozici asi 110 elektronických titulů, všechny jsou ale z pozice autorského práva takzvanými volnými díly. V nabídce je například Zeyer, Shakespeare, Jirásek nebo Winter.
Čtenáři si mohou půjčit domů dvě zbrusu nové čtečky, a to až na 14 dní. Snadno si je tak vyzkouší a případně si pak pořídí vlastní. To se líbí i Filipu Mikešovi z nakladatelství Paseka.
„Pro nás je funkce knihoven opravdu velmi důležitá. U tištěných knih funguje to, co by mohlo fungovat u elektronických knih. Když čtenář třeba nemá peníze na to, aby si každý měsíc koupil dvě až deset knih, tak si je půjčí v knihovně, přečte a která se mu líbí, tak ji dá k Vánocům sobě nebo rodině,“ vysvětluje.
Národní digitální knihovna
Půjčování e-knih se tedy nebojí, čeká jen, až budou jasně dané podmínky, za kterých se mohou dávat do knihoven. Pod dohledem ministerstva kultury už na tom společně se zástupci knihoven, autorů a nakladatelů pracuje také ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Výslednou dohodu považuje za zázrak.
„Dělají se k tomu ještě nějaké připomínky a tak dále. Pokud to vlivem nějakých lobbistických zásahů zůstane takhle, tak si myslím, že se Česká republika může dostat v oblasti širokého přístupu veřejnosti k elektronickým zdrojům na jedno ze zcela čelních míst ve světě,“ uvažuje.
Čtečky s novinkami nebo bestsellery ovšem budou k dispozici jen uvnitř knihovny, aby se zamezilo pirátství. Novela by nicméně měla přinést i další výhody.
„Vstoupíte do knihovničky v Dolních Kotěhůlkách a tam si sednete k terminálu a stojíte v podstatě vedle Národní digitální knihovny a jakéhosi společného úložiště nakladatelů. To je druhá věc, která se dohodla, že bude existovat jedno jediné centrální úložiště, odkud si všechny ty knihovny budou přebírat materiály,“ přibližuje.
Lidé by si mohli z těchto materiálů tisknout nebo si je rovnou koupit přes jeden společný odkaz. Podle Řeháka tak budou mít nakladatelé další zdroje příjmů, které vyváží jejich ztráty.
