V pátek večer otevřelo pražské Gymnázium Jana Palacha své brány studentům i po devatenácté hodině. Ačkoli tato představa vypadá jako utopie, oni přišli, se zájmem a dobrovolně se usadili. Čekali na dva muže, kteří jim měli tak trochu dokázat, že literatura není jen o černých písmenkách na bílém papíře.

0:45 3. prosince 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dva přední čeští spisovatelé to dokázali. Michal Viewegh a Petr Šabach přilákali do školních lavic studenty, kteří se zájem poslouchali jejich povídky.

Oba v tmavomodrých džínách. Nejdříve ladili scénář literární noci, a když se dohodli, vzal první do ruky knížku Petr Šabach a četl povídku Vánoce doktora Hrdličky. Michal Viewegh ho vystřídal s povídkou Něco na těch Vánocích být musí.

Přestože byl pátek večer, a mnozí by tak tipovali, že jej studenti stráví někde jinde než ve škole, mladí posluchači byli nadšení.

„Má očekávání to předčilo, hosti jsou velmi zábavní. Já osobně mám dobrou zkušenost s filmovými nocemi na téhle škole,“ říká studentka třetího ročníku Klára. Její kolegyně Marie vysvětluje, co bylo její motivací literární večer navštívit: „Zajímali mě moderní čeští autoři.“

Vedení školy uspořádalo literární noc hlavně proto, aby přivedlo své studenty více k literatuře. Ředitel školy Michal Musil říká: „Proto jsme se rozhodli jít cestou například pozvat význačné české spisovatele, kteří by svým kouzlem a charismatem mohli zapůsobit především na mladou generaci, přitáhnout pozornost k literatuře.“

Literatura musí přijít čtenáři vstříc

S takzvanou mladou generací to ale prý není tak zásadně aktuální, myslí si spisovatel Petr Šabach: „Já bych řekl, že tyhlety všechny debaty kolem toho – za mého mládí se také moc nečetlo…“

„Já mám docela dobré zkušenosti: třeba profesorky na gymplech říkají: ‚Helejte se, měla jsem tady kluka, on nečetl vůbec a to. A pak třeba po té vaší návštěvě si jako jednu dvě knížky přečetl.‘ Že vidí, že ten spisovatel nemusí být ten Jirásek, nějaký mrtvý, zaprášený, že to prostě může být normální člověk, který normálně mluví, odpovídá jim na jejich otázky,“ říká k podobným diskusím Michal Viewegh.

Viewegh uzavírá s tím, že je důležité, aby literatura šla svým čtenářům naproti a nečekala, až si jí někdo všimne.

Klára Bílá, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít