Němečtí teenageři si oblíbili některé turecké výrazy

Svět se globalizuje a jednotlivé jazyky ovlivňují často výrazy z jiných řečí. Nejen anglicismy se ale vtírají do každodenní konverzace. Například v Německu zjistili, že mladí lidé velmi často používají turecké výrazy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladí lidé sprejují po zdi, která kdysi dělila východní a Západní Berlín | Foto: Sára Rechtigová

Řeč německých mladých je turečtinou ovlivněná zřejmě víc, než by si lidé mysleli. Samozřejmě, že vliv tureckého jazyka je znatelnější v oblastech nebo městských čtvrtích, kde žije ve velkém počtu turecká menšina, například turecké čtvrti v Berlíně.

Protože si lidé tohoto fenoménu začali všímat, neuniklo to ani pozornosti odborníků, kteří se rozhodli zaposlouchat se do řeči mladých a udělat menší průzkum, který by dokreslil jejich domněnku, že mladí Němci některé turecké výrazy automaticky používají. A to se potvrdilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spolupracovnice Českého rozhlasu Julie Urbišová mluví o ovlivňování němčiny tureckými výrazy na Radiožurnálu.mp3

Pracovníci univerzity v Postdammu poslouchali dva dny konverzaci německých teenagerů, tedy přesněji mladých ve věku od 14 do 17 let a zapisovali všechny inovované výrazy a mezi nimi právě i turecká slovíčka.
Nejvíce používaná slova jsou spíš hovorová, která samotná turecká mládež velmi často používá. Konkrétně nejčastěji se podle tohoto bleskového průzkumu vyskytl výraz valla, což je takové opravdu nebo v naší hovorové češtině fakt a pak také výraz lan, což se používá hlavně mezi mužským pohlavím a je to oslovení, takové velmi hovorové zdůraznění, že k někomu mluvím, možná by se to dalo přirovnat k českému člověče, které se taky někdy vyslovuje jako čeče.

Zajímavé je, že v tureckých médiích se hned k této zprávě rozšířila diskuse, kde psali lidé ze své vlastní zkušenosti, co dalšího se objevuje a kromě neslušných výrazů je to podle jejich pozorování taky například turecké cok guzel, neboli velmi pěkně.

Někteří vědci zastávají názor, že by se měl německý jazyk chránit a bránit se slovům z jiných řečí, ale podle druhé skupiny by takový přístup znamenal jen konzervování jazyka, který má stejně jako vše ostatní na světě právo na svůj vývoj.

V tomto případě vedoucí výzkumu, profesor Heiser Wieker, komentoval výsledky tak, že z lingvistického hlediska se nejedná o nový dialekt, nejde o zásadní ovlivňování nebo změnu němčiny, ale jde podle něj o příklad toho, jak se dvě různé skupiny, dva národy – německý a turecký – ve společnosti úspěšně propojily. Alespoň tedy na tomto poli.

Julie Urbišová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme