O vydání knihy nerozhoduje pouze její kvalita, hlavní úlohu často přebírají finance

Při rozhodování mezi řadou dobrých knih si nakladatelé většinou vyberou tu s grantem. Důvod je jasný – ušetří. Mnoho zemí totiž štědře přispívá na překlady a zahraniční vydání svých autorů. To, že peníze často rozhodnou o osudu knihy, s trochou nadsázky, ví už i české děti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

foto pořady Dvojka, Vltava

foto pořady Dvojka, Vltava | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Ilustrovaná dětská kniha je třeba pětkrát dražší než obyčejná textovka, je to dáno předtiskovou přípravou, celé to musí být na lepším papíru, formáty bývají větší. Je to skutečně náročnější, a když Švédové tak štědře podporují vydávání těhle artových knížek pro děti, tak je to jasná volba,“ vysvětluje Ivana Pecháčková z nakladatelství Meander.

K českým dětem se právě díky grantům často dostane kniha se švédským, francouzským nebo argentinským rodokmenem. Právě tyto země totiž zaplatí velkou část nákladů na vydání. A to není zanedbatelná částka, výroba ilustrované dětské knihy stojí kolem 600 tisíc korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

O finanční situaci na trhu s dětskými knihami mluví Ivana Pecháčková z nakladatelství Meander a publicista Pavel Mandys

Česká strana už tak štědrá nebývá. Například v roce 2013 přispělo ministerstvo kultury na vydávání dětských knih 920 tisíci korun, o ty se ale musela podělit celkem dvacítka nakladatelů.

„Nakladatel se pro nějakou knihu rozhodne z důvodů velmi pragmatických i obyčejných. Stačí, když má v rodině, nebo nakladatelství někoho, kdo má přístup k dané produkci. Třeba Meander vydává hodně argentinských a latinskoamerických autorů, což je dáno tím, že jejich spoluautorkou je Markéta Pilátová, která tam každý rok na půl roku odjíždí a nachází autory jako Alberto Pez,“ popisuje publicista Pavel Mandys.

S tuzemskou finanční podporou tak podle statistik Sdružení českých knihkupců a nakladatelů vychází pouze jedno procento všech dětských knih. I přesto se nakladatelé neřídí jen podle grantů, tvrdí Pavel Mandys.

„Z žebříčků jasně vyplývá, že nejkupovanějšími knihami jsou Deníky malého poseroutky, to znamená humoristické příběhy školáků. V těsném závěsu jsou různé variace na upírskou romantiku, což je právě způsobeno tím, že starší čtenáři, řekněme prepubertálního věku, více podléhají módám,“ vysvětluje.

Knihu najde podle průzkumů obchodníků pod stromečkem každý druhý Čech.

Zuzana Vlčková, Anna Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme