Českým knížkám, hudbě i filmům se v Polsku daří. Říkají to vydavatelé, hudebníci i filmaři. I proto je letošní Literární festival v Sopotech věnovaný české knize. Na všechny debaty o českých knížkách a filmech, přišlo podle zpravodaje ČRo Víta Pohanky tolik lidí, že nebylo dost místa na sezení a někteří posluchači museli stát. Překladatel Aleksander Kaczorowski současnou oblibu v české produkci nazývá třetí vlnou čechofilství.

11:10 22. srpna 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Aleksander Kaczorowski přeložil do polštiny Bohumila Hrabala a je také autorem knihy o Václavu Havlovi. Takzvaná vlna čechofílie podle něj není žádnou novinkou.

„Ta první byla v 60. letech, kdy to byl hlavně zájem o českou kinematografii. A samozřejmě tam byl také ten politický faktor – Pražské jaro a naděje, které s tím byly spojené,“ říká.

Normalizace a později nástup Solidarity v Polsku zájem o dění v Česku utlumily. Poláci měli dost vlastních starostí a Češi je začali znovu zajímat až koncem 80. let.

„Polští čtenáři těch nezávislých undergroundových periodik a knížek měli velký zájem o autory typu Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Václava Havla a Josefa Škvoreckého. Tyto velikány jsme opravdu hltali.“

Poslední vlnu zájmu o českou kulturu, která pořád trvá, přinesly reportáže Mariusze Szczygiela pro Gazetu Wyborczu, vydané souhrnně v knížce Gottland.

„On prostě přitáhl spoustu lidí, kteří o české kultuře nic nevěděli. Díky němu a jeho knížce ten zájem vznikl. Byl to stejný bestseller jako později v České republice,“ dodává Kaczorowski.

Poláci se prý na Čechy dívají často přezíravě jako na národ Švejků a Pepíků. Na letošním literárním festivalu u Baltu to ale určitě poznat není.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít