Polsko prožívá třetí vlnu čechofilství, říká překladatel Hrabala Kaczorowski
Českým knížkám, hudbě i filmům se v Polsku daří. Říkají to vydavatelé, hudebníci i filmaři. I proto je letošní Literární festival v Sopotech věnovaný české knize. Na všechny debaty o českých knížkách a filmech, přišlo podle zpravodaje ČRo Víta Pohanky tolik lidí, že nebylo dost místa na sezení a někteří posluchači museli stát. Překladatel Aleksander Kaczorowski současnou oblibu v české produkci nazývá třetí vlnou čechofilství.
Aleksander Kaczorowski přeložil do polštiny Bohumila Hrabala a je také autorem knihy o Václavu Havlovi. Takzvaná vlna čechofílie podle něj není žádnou novinkou.
„Ta první byla v 60. letech, kdy to byl hlavně zájem o českou kinematografii. A samozřejmě tam byl také ten politický faktor – Pražské jaro a naděje, které s tím byly spojené,“ říká.
Polsko prožívá třetí vlnu čechofilství. Tvrdí to alespoň překladatel a spisovatel Aleksander Kaczorowski, se kterým na literárním festivalu v Sopotech mluvil zpravodaj Vít Pohanka
Normalizace a později nástup Solidarity v Polsku zájem o dění v Česku utlumily. Poláci měli dost vlastních starostí a Češi je začali znovu zajímat až koncem 80. let.
„Polští čtenáři těch nezávislých undergroundových periodik a knížek měli velký zájem o autory typu Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Václava Havla a Josefa Škvoreckého. Tyto velikány jsme opravdu hltali.“
Poslední vlnu zájmu o českou kulturu, která pořád trvá, přinesly reportáže Mariusze Szczygiela pro Gazetu Wyborczu, vydané souhrnně v knížce Gottland.
„On prostě přitáhl spoustu lidí, kteří o české kultuře nic nevěděli. Díky němu a jeho knížce ten zájem vznikl. Byl to stejný bestseller jako později v České republice,“ dodává Kaczorowski.
Poláci se prý na Čechy dívají často přezíravě jako na národ Švejků a Pepíků. Na letošním literárním festivalu u Baltu to ale určitě poznat není.