Poznámky pod čarou utrpení
Trvá to už desetiletí. Téměř denně můžeme číst zprávy o umírajících Palestincích nebo Izraelcích. Začíná se pomalu zdát, že situace na Blízkém východě je zcela ve slepé uličce, protože jakákoli snaha o mírové (nebo násilné) řešení sporů dvou národů je více či méně neúspěšná. Komiksový reportér Joe Sacco nabízí další pohled na nikdy nekončící příběh. Tentokrát ovšem míří do historie, jakoby unaven všudypřítomným stereotypním informováním novinářů o současném dění.
Mohli by otisknout článek z minulého měsíce - nebo i loňského roku - a kdo by to poznal? Oni totiž z druhé intifády vytěžili každé slovo, vyfotografovali všechny kvílející matky, ocitovali každého ulhaného mluvčího, detailně popsali každé pokoření a co?
Dva mrtví!
Pět mrtvých!
20 mrtvých
Před týdnem!
Před měsícem!
Před rokem!
V knize Gaza - poznámky pod čarou dějin se Joe Sacco snaží rozkrýt pozadí zapomenutého masakru z padesátých let. Za Suezské krize, v listopadu 1956, izraelská armáda zastřelila stovky neozbrojených civilistů v Pásmu Gazy, konkrétně ve městech Chán Júnis a Rafah. Tento incident před zapomněním zachránilo pouze pár vět ve zprávě OSN, pozorovatelé Spojených národů totiž v té době nebyli do oblasti vpuštěni. Požadovanou rozpravu v izraelském parlamentu Knesetu neúplným vysvětlením smetl ze stolu tehdejší premiér a ministr obrany v jedné osobě David Ben Gurion a nepomohly ani výzvy generálního tajemníka OSN.
Za dobu palestinsko-izraelských konfliktů přišly o život tisíce lidí, incident z roku 56 se tak může zdát trochu banální. Právě proto se celou knihou táhne (nikterak novátorská) myšlenka, že pokud se zapomene na jednotlivé střípky složité skládanky dějin, nemůžeme pochopit současnost.
Zabití Palestince v Gaze je běžná událost. Jeho ztráta nezpůsobí ani vlnku krom nejbližšího kruhu jeho rodičů, přátel a sousedů.
Joe Sacco opět používá svůj standardní reportážní styl vyprávění. Sdružující linii děje tvoří popis jeho pátrání po pamětnících masakru. Z jednotlivých rozhovorů pak dává dohromady kontury pozapomenutých historických kapitol.
I když je pozornost autora zaměřena na události více než půl století staré, díky tomuto pojetí se kniha nevyhýbá ani současnému stavu věcí. Proto vystupuje do popředí i například bourání palestinských domů na hranici Pásma Gazy. Izraelci tvrdí, že z obydlí radikálové ostřelují židovské osady, Palestinci samozřejmě vidí za prací buldozerů především šikanu ze strany silnějšího souseda, se kterým holt musí chtě nechtě žít po boku.
Palestinci nikdy neměli ten luxus strávit jednu tragédii, neboť se hned museli vyrovnat s tou další.
Joe Sacco v komikové knize Gaza - poznámky pod čarou dějin přidává další náhled na izraelsko-palestinský konflikt. Vzhledem k tomu, že většinu podkladů, které zde předkládá získal z rozhovorů ve městech v Pásmu Gazy, je jasné, z které strany na celou věc hledí. Nabízí ovšem výpověď natolik suverénní a podloženou (i jinými zdroji), že ji musí brát vážně každý člověk, ať už v ringu zvaném Blízký východ fandí komukoli. Realita je veskrze subjektivní.
Joe Sacco: Gaza - poznámky pod čarou dějin, BB Art, Praha 2010
