Před 130 lety se narodil spisovatel Jaroslav Hašek, autor Švejka
Osudy dobrého vojáka Švejka, řada povídek a také rozsáhlá novinářská činnost - takový je literární odkaz Jaroslava Haška. Zachytil v nich spoustu věcí ze svého života, který by vydal za dva jiné. Jaroslav Hašek se narodil 30. dubna 1883 - tedy přesně před 130 lety.
Za prvé jsem to nečetl a za druhé, je to pitomost. Pěkné lakýrky a oděv elegantního střihu působí na ženy víc než sebelepší vědecká práce - to jsou jen dva z mnoha slavných výroků českého spisovatele Jaroslava Haška.
Narodil se ve Školské ulici v centru Prahy, přímo na místě dnes stojí luxusní hotel a spisovatele připomíná pamětní deska. Jaroslav Hašek zkoušel mnohá povolání, ale jeho bouřlivé nátuře nejvíce vyhovovalo být na volné noze.
Prosadil se jako pohotový žurnalista a autor nesčetných povídek, črt a humoresek v zábavných časopisech a denním tisku. Psal často pod pseudonymy, což dodnes komplikuje práci historikům při sestavení jeho kompletního díla.
„Představte si, že je přes 1300 povídek. Některé jsou superexcelentní, nechtěl bych ukřivdit ani těm ostatním, ale každopádně Strana mírného pokroku v mezích zákona a Velitel města Bugulmy,“ hodnotí spisovatelův vnuk Richard Hašek.
Před volbami do říšské rady v roce 1911 vyjádřil Hašek svůj ironický poměr k veřejnému životu, prohlásil se kandidátem „Strany mírného pokroku v mezích zákona". Hašek byl podle názoru literárního historika Radko Pytlíka také velmi citlivý muž.
„Ty povídky o zvířatech… Myslím si, že právě Haškův vztah ke zvířeti a k jeho psychologii, který se nakonec i zprofesionalizoval, protože se stal sám majitelem obchodu se zvířaty. To nebyl jen pokus, to bylo skutečně jeho zaměstnání. Ukazuje zvláštní citovou složku toho Haška satirika a mystifikátora,“ myslí si.
Válka znamenala zlom
První světová válka představovala pro Jaroslava Haška zásadní zlom, byl v ruském zajetí, pak v československých legiích a posléze vstoupil i do rudé armády, s tou se dostal až na dálný východ. Do Čech se vrátil až koncem roku 1920.
Větší soustředění na práci náhodně nalezl v městečku Lipnice nad Sázavou, kde se dodnes konají haškovské konference. Právě tady psal a diktoval Osudy dobrého vojáka Švejka až do své nenadálé smrti 3. ledna 1923. Radko Pytlík Haška ke čtení jednoznačně doporučuje, a to zejména mladým lidem.
„Má mnoho společného s dnešní generací, s jejími protestními gesty. Protože mladá generace by měla protestovat vždycky, ne souhlasit,“ tvrdí.
Nejslavnějším dílem Jaroslava Haška jsou Osudy dobrého vojáka Švejka. Čtyřdílný humoristický román byl přeložen do více než 50 jazyků. Spisovatel zemřel dřív, než ho stihl dokončit. Radko Pytlík vidí v díle Jaroslava Haška podobnost s jeho současníkem Franzem Kafkou.
„Vnímali stejnou dobu, kterou tedy vnímali způsobem, kterému se říká absurdní. I když absurdita u Kafky je spíše tragická a u Haška je vysloveně komediální. Ale to neznamená, že by neměla i svůj tragický podtext,“ vysvětluje.
Výroky ze Švejka zlidověly
Spisovatelův vnuk Richard Hašek si myslí, že román o Švejkovi dodnes neztratil na působivosti. „A pokud to někdo neví, tak ať si přečte dodatek k prvnímu dílu od Jaroslav Haška. Čili jediný z mála autorů světa si napsal nejen úvod do knihy, tam je taky další klíč, ale i dovětek,“ upozorňuje.
Haškův román si střílí z poměrů rakousko-uherské monarchii. Hlavní hrdina Josef Švejk bojuje s poměry v civilu i ve válce prostoduchostí, Ta je však jen zdánlivá, ve skutečnosti by se spíš dalo mluvit o chytrosti a prozíravosti.
Švejk byl mnohokrát zpracován i v rozhlasové podobě. Více redaktorka Eva Rajlichová
Některé výroky z románu zlidověly, stejně jako výraz švejkování.
Dobrého vojáka Švejka milují čtenáři zejména v Rusku a Polsku. A tak se literární hrdina, jehož předobrazem byl skutečný Josef Švejk, truhlář z pražských Vinohrad, dočkal i mnoha filmových zpracování. Ke klasice patří dnes film režiséra Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
Štafetu přebírá Oldřich Kaiser
Román se dočkal také řady rozhlasových zpracování. U mikrofonu se vystřídala řada slavných herců. V padesátých letech minulého století to byl Vlastimil Brodský. Jan Pivec si s textem Haškova románu pohrál v roce 1956. V šedesátých letech si Josefa Švejka ztvárnil Jan Werich. V pořadí čtvrtým rozhlasovým Švejkem byl Josef Somr.
A nejnovějším dobrým vojákem bude Oldřich Kaiser, v novém nastudování, které bude mít premiéru 1. května na stanici Vltava. Při práci prý přemýšlel i o tom, zda jsou Češi národ Švejků.
„Někdo to hodnotí kladně, někdo záporně. Někdo s tím souhlasí, někdo nesouhlasí. Ať tak, či tak, myslím si, že spisovatel Hašek, který si uměl dělat ze všeho srandu, tak kolikrát si na něj vzpomenu a říkám si, jak by asi reagoval teď, za současné politické situace. Takový spisovatel tady chybí,“ myslí si Kaiser.
