Režisér Emir Kusturica představil v Praze netradiční autobiografii

Můj pohled na svět formovalo české prostředí během studií, přiznává známý balkánský režisér Emir Kusturica v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál. Kusturica v Praze uvedl překlad autobiografické knížky nazvané Kde jsem v tom příběhu já? Její součástí jsou i vzpomínky ze studií na pražské FAMU.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letní filmová škola 2011 nabídne cyklus - Pocta: Emir Kusturica

Letní filmová škola 2011 nabídne cyklus - Pocta: Emir Kusturica | Zdroj: Letní filmová škola Uherské Hradiště

„Vzpomínám si, že jsem byl velice rozechvělý, protože jsem přijel do země, která byla prakticky evropská. Nás vždycky považovali za Balkánce, za národy, které stojí na okraji Evropy, a to je vidět dodnes, třeba na postoji Bruselu. Pořád prý nesplňujeme evropská kritéria.“

Jihovýchod Evropy totiž podle Kusturicy přeskočil celou jednu vývojovou etapu.

„Zameškali jsme hodiny z renesance, protože tehdy na Balkáně vládli Turci. Ale v době osvícenství a později jsme už měli osobnosti skutečně evropského rozměru: spisovatele Andriće, básníka Crnjanského, vynálezce Nikolu Teslu nebo teď tenistu Djokoviče.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek Martina Dorazína o autobiografii režiséra Emira Kusturici v Ranním Radiožurnálu

V Praze Emir Kusturica našel svět, který mu asi chyběl.

„Přijel jsem do barokní scénografie, která se tak odlišovala od prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. Nadchla mě myšlenka opustit Sarajevo a odejít do civilizace, o jejíž úrovni jsem tolik slyšel.“

„To, co formovalo vlastní pohled na svět, bylo pražské prostředí. Přestože to bylo za ruské okupace, Praha si žila svým životem, samizdaty a divadlem. Tím, co mi na Balkáně chybělo.”

Namítám, že jugoslávský socialismus byl ale v té době mnohem liberálnější než československý.

„Ano, naše společnost byla otevřenější, ale to neznamená kvalitnější. Nejste lepší proto, že jste otevření na Západ. Snáz se vám žije, ale určitě nejste lepší.“

Humanistický pohled na svět

V české kultuře Kusturicu nejvíc fascinoval humanistický pohled na svět a odstup od reality.

„To byl pohled Hrabalův, Vančurův, nebo režisérů od Formana po Menzela a mnoha jiných, kteří formovali onen čechovovský a ironický odstup od reality.“

„A to je to, co chybí například dnešnímu americkému filmu.“

„Hollywood systematicky likviduje film. Ničí každou stopu po tom, co je existenciální, co popisuje člověka v jeho komplexnosti. Nejlepším příkladem jsou 3D filmy. Trojrozměrný film si má každý člověk v sobě vytvořit sám,“ uzavírá Emir Kusturica.

Martin Dorazín, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme