Šen-čen: Cestovní deník z Číny

Přibližný počet obyvatel 1,32 miliardy; komunistický režim+ hlavní město Peking; 56 etnických skupin, přičemž nejpočetnější jsou Hanové; nejvyšší bod Mount Everest. Na hodinách zeměpisu se učí spousta informací o Čínské lidové republice, ale ty vyloženě praktické je lepší hledat jinde. Třeba u těch, kteří již někdy v Číně byli.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obálka knihy Šen-čen: Cestovní deník z Číny | Foto: Nakladatelství BB Art

Guy Delisle se narodil 19. ledna 1966 v Quebecu a studoval animaci poblíž Toronta. Jako animátor začal pracoval v Montrealu. Již nějaký čas ale se svoji profesí cestuje po celém světě, díky čemuž má obrovskou příležitost vstřebávat všemožné kulturní rozmanitosti. Tento inspirační zdroj chytl do pazour a začal ze svých výletů vytvářet autobiografická dílka. Tím prvním se stal komiks Šen-Čen.

Jak sám poznamenává, zpracoval ho částečně i proto, že v komunistické Číně "není dohromady do čeho píchnout". Čínští zaměstnanci, na jejichž výkony má za úkol dohlížet, nejsou v animačních postupech dostatečně zběhlí a navíc je s nimi skrz překladatelku velmi složitá domluva. Nesnadnost komunikace pociťuje i při obyčejných procházkách městem, kdy jediné příležitosti, jak s někým prohodit pár slov, přichází s běžnými obyvateli, kteří si chtějí procvičit angličtinu nebo se vyfotit s cizincem ze Západu. Při posezeních s "přáteli" poté vyplouvají na povrch absolutně odlišné kulturní návyky, takže ve většině případů končí setkání společným koukáním na televizi.
Šen-Čen: Cestovní deník z Číny ale není depresivní materiál o tom, jak je to v cizině všechno na pendrek. Uzavřenost západního člověka v zemi, kde i velikost XXL je příliš těsná, se stala citelně všudypřítomnou. Přesto Delisle realitu popisuje vtipnými glosami a sarkastickými poznámkami. Zaměřuje se na spoustu drobných problémů, z nichž číší vlastní zkušenosti. V tradičních cestovních průvodcích, kterých se po knihkupectvích válejí stovky, naleznete soupis geografických čísel, nejzajímavější místní památky a možná pár doporučených restaurací. Od tohoto Kanaďana naopak zjistíte, jak to vypadá u zubaře nebo na veřejných záchodcích, jak v Číně porcují těstoviny či jaké potíže vás postihnou, když si vyrazíte "drandit" na kole.

To vše ve velmi sympatickém černobílém hávu. Vizuálu dominují neupravované náčrtky tužkou, které navštíveným místům dodávají lehce zasněný, ba až magický opar. Opar ostatně takový, jakým na autora působila samotná Čína. Delisle ale nezůstává jen u tohoto stylu a průběžně si hraje s různými způsoby zobrazení, jak se na animátora sluší a patří.

Šen-Čen je civilní a upřímně vyznívající dílo, jemuž se nedá v podstatě nic vytýkat. Dokonce ani to, že byste se chtěli stejným průvodcem procházet Asii o něco déle. Pokud se vám totiž zalíbí Čína, není problém chmátnout po již vydaném Pchjongjangu a s totožnou sarkastickou nadsázkou a pozorovatelským drobnohledem prozkoumat Severní Koreu.

Šen-čen: Cestovní deník z Číny, scénář a kresba Guy Delisle, překlad Kateřina Reinischová, nakladatelství BBart, 2009, 152 s.

Martin Čuřík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme