Solomon Kane: Ďáblův hrad
Vydavatelství Comics Centrum připravilo u příležitosti české premiéry filmu Solomon Kane také českou verzi komiksové knihy Solomon Kane: Ďáblův hrad. A podobně jako filmové zpracování, ani komiksová adaptace předlohy Roberta Erwina Howarda (mimo jiné autora příběhů Barbara Conana) není právě dílem roku. Aspoň to tvrdí recenzent Robert Candra.
Postavu Solomona Kanea vytvořit americký spisovatel Robert Erwin Howard, otec fantasy subžánru „sword and sorcery". Jeho první příběh byl otištěn v magazínu Weird Tales na konci dvacátých let. Howard napsal o Kaneovi celkem devět povídek, několik básní a dochovalo se i pár fragmentů, jeden z nichž se stal předlohou právě Ďáblova hradu. V sedmdesátých a osmdesátých letech vycházela komiksová zpracování Kaneových dobrodružství u Marvell Comics. V roce 2006 byly uzavřeny smlouvy na nové adaptace s vydavatelstvím Dark Horse. Autorem scénáře je Scott Allie, kresbu má na svědomí Mario Guevara a barvy mnohonásobný laureát Eisner Award Dave Stewart. Od září 2008 tak začal na pokračování vycházet kaneovský příběh The Castle of the Devil, následující rok se jeho pět dílů dočkalo u Dark Horse ještě souborného vydání - a hned rok nato s jeho českou verzí pod názvem Solomon Kane: Ďáblův hrad přichází Comics Centrum.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Solomon Kane: filmová fantasy z masa a krve
Jen pro pořádek připomenu několik základních faktů. Kaneovy příběhy jsou situovány do přelomu 16. a 17. století. Bývalý anglický námořník a vyznavač puritánské odnože protestantismu prohrál svou duši ve hře s ďáblem. Zbývá mu bezcílně putovat světem plným bezpráví, chránit slabé a utlačované a mstít se zlu pomocí mistrně ovládaných rapírů, dýk a pistolí. Na Kaneově straně stojí vedle jeho válečnických dovedností i puritánská střídmost a disciplína.
Ďáblův hrad se odehrává v ponurém německém Černém lese, plném nebezpečí z masa a kostí i toho nadpřirozeného. Kane najde polomrtvého chlapce pověšeného na šibenici a spolu s náhodným společníkem, Angličanem Silentem se vydává na blízký „ďáblův" hrad zjistit, o co tady jde. V sídle barona von Stalera ovšem odhalí tajemství děsivější, než čekal.
Sám nejsem fanouškem fantasy, takže tu nebudu opěvovat, ale ani kritizovat žánrové postupy a charakteristiky. Démony a čaroděje nechme tentokrát na pokoji. To, co mě na Ďáblově hradě zklamalo, je jeho výtvarné zpracování. Parcelace stránek do panelů je přinejlepším tradiční, spíš ale nenápaditá a nudná, často vysloveně nevzhledná. Tam, kde se příběh láme na dvě dějové linie odehrávající se na jiném místě, které se na jedné stránce potkávají, je jejich oddělení nejasné. Ani kresba samotná čtenáři zrovna nebere dech, objevují se lapsy v perspektivě a ve střihačském žargonu nepřehledné „skákání přes osu".
Allieho a Guevarův Solomon Kane: Ďáblův hrad zkrátka nepatří ke komiksovým perlám, ani těm letošním, ani obecně. Příběh by se potřeboval opřít o mnohem lepší scénář a mnohem, mnohem suverénnější kresbu. Takhle po jeho přečtení zůstane na patře nepříjemná pachuť nedodělku, podobně jako kouř nad těly mrtvých démonů, která Kane v závěru spálí.
