Soutěž v recitaci ruské poezie Puškinův památník se vrací. S podporou ruské vlády

Téměř v ilegalitě živořila uplynulých 23 let recitační soutěž ruské poezie Puškinův památník. Teď se vrací na scénu, a to s podporou ruské vlády, která se rozhodla šířit ruský jazyk a kulturu v zahraničí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Puškinův památník | Foto: Ľubomír Smatana

Brýlatý zástupce ruské ambasády si podupává do rytmu, za zpěvákem konzervatoře visí podobizna slavného básníka, který dal soutěži jméno, a v učebně Západočeské univerzity v Plzni se připravují žáci a studenti na vystoupení.

Mezi nimi i čtrnáctiletá Natálie Kopelentová. „Moje máma také chodila na tyto soutěže, takže mě k tomu přivedla,“ vzpomíná. Dívka na vysokých podpatcích má ruštinu ráda kvůli přízvuku a také se jí zalíbilo Rusko a Rusové. „Jsou to velmi přátelští lidé. Byla jsem o prázdninách na výměnném pobytu v Jekatěrinburgu a chtěla bych tam odjet znovu,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o soutěži v recitaci ruské poezie Puškinův památník natočil Ľubomír Smatana

Počet zájemců o recitaci nebo zpěv ruských písní prudce stoupá. Do ruštiny se pustila i plzeňská gymnazistka Hana Palečková, pro kterou jsou širé východní obzory atraktivnější, než obehraný západ. „Naši se učili rusky, akorát když museli, ale já chci studovat sociální a kulturní antropologii, kde se ruština hodí,“ vysvětluje.

Hana letos maturuje, přijímačky bude dělat z ruštiny a už se těší, že pojede někam na východ studovat. „Tam se teď jezdí víc než někam do Ameriky, to už je několikrát prozkoumané,“ tvrdí.

Hemžení studentů pozoruje se zájmem vousatý univerzitní učitel Vlastimil Vacek, který kdysi vystudoval v Moskvě. Se soutěží nemá nic společného, prostě ho zaujal Puškinův památník a tak přišel podpořit obrození ruštiny. „Odklon od ruštiny po sametové revoluci byla chyba. V Rusku jsou důležité trhy. Pokud se tam chceme dostat, je ruština ideální,“ domnívá se.

Puškinův památník pořádá Ruské centrum, které vzniklo na Západočeské univerzitě loni v prosinci a je jediné v Česku. Jeho ředitelka Vlasta Klausová na něj sehnala přes 1,3 milionu korun z Fondu Russkij mir. „Fond zřídil v roce 2007 výnosem prezident Putin a slouží k popularizaci ruského jazyka a šíření kultury za hranicemi. Pochopitelně je to strategie státu a mají to promyšlené.“

Ľubomír Smatana, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme