Španělští vědci budou hledat ostatky Miguela de Cervantese
Španělští historici a archeologové chtějí zjistit, jak vypadala tvář autora slavného románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, Miguela de Cervantese. Žil v letech 1547-1616, zemřel téhož roku jako William Shakespeare. Jeho kosti jsou podle všeho v jednom z madridských klášterů. Kde, to se neví od roku 1673, kdy se v klášteře dělaly stavební práce. Výzkum by mohl objasnit nejen příčinu Cervantesovy smrti, ale i jeho podobu.
I když řada faktů ze života Miguele de Cervantese Saavedry, jednoho z největších představitelů období takzvaného zlatého věku španělské literatury, zůstává stále neznámých, ví se, že vedl dobrodružný život.
Jak na Rádiu Česko připomněla spolupracovnice ČRo ve Španělsku Lubica Zlochová, pracoval dokonce i jako komorník ve službách kardinála Julia Aquavivy. Potom byl vojákem v námořnictvu a v bojích byl vážně zraněn.
Španělští vědci chtějí najít ostatky Miguela de Cervantese a zrekonstruovat jeho podobu. Podrobnosti přiblížila na Rádiu Česko spolupracovnice ČRo ve Španělsku Lubica Zlochová.
„ Dostal se i do zajetí, dokonce i alžírských pirátů. Následně byl i otrokem. Když ho rodina vykoupila, vrátil se zpět do Španělska, kde pracoval nejen jako spisovatel, ale také například i jako výběrčí daní. Kvůli zpronevěře peněz se dostal i do vězení, kde začal psát jeho nejznámější román don Quijote. Peníze ale nakonec utratil a v roce 1616 zemřel v Madridu jako chudý,“ přiblížila.
Pohřbený je v ženském klášteře řádů trinitářů v Madridu, kde budou vědci jeho ostatky hledat pomocí georadarů a dalších technologií. Podle Zlochové existuje několik důležitých anatomických údajů, které by měly vědcům usnadnit identifikaci ostatků Miguela de Cervantese. „Měl velmi výrazná zranění zubů, měl poškozenou levou paži ze zranění, která utrpěl v bitvě u Lepanta,“ přiblížila.
Připomněla, že v týmu, který bude ostatky Cervantese, pokud se najdou, zkoumat, je i slavný soudní antropolog Francisco Echevarria. „A ten už připomněl, že Cervantes utrpěl i zranění na hrudi, které je prý lehce zjistitelné odborníky. Identifikace by tedy neměla být příliš složitá,“ dodala Zlochová.
