Spoluautor Balady pro banditu i ministr. Milan Uhde slaví osmdesátiny
Jako disident napsal libreto k muzikálu Balada pro banditu, který dodnes okouzluje diváky. Jako předseda Poslanecké sněmovny přednesl projev o vzniku samostatné České republiky, ale dělal třeba i ministra. Dramatik, politik, ale také básník či literární redaktor Milan Uhde se dnes dožívá osmdesáti let.
„Zabili, zabili chlapa z Koločavy“ a také „bylo tu, není tu,“ zpívá Eržika v Baladě pro banditu o svém milém – loupežníkovi Nikolovi.
Autor veršů Milan Uhde věděl, jak lehké je společensky zabít člověka. Normalizační režim ho po okupaci v roce 1968 odeslal do zapomnění. Mimo jiné proto, jak v tehdejším Československém rozhlase Uhde reagoval na zprávu, že ruští vojáci střílejí do dětí.
„Slýchám, že devatenáctiletí chlapci v sovětských uniformách za nic nemohou, že nevědí, že je oklamali. Budiž, ale střílet po dětech, to vůbec nesouvisí s věděním a nevěděním. To je čin, který za všech okolností patří mimo hranice, v nichž platí dobré jméno člověka i dobré jméno zvířete,“ pronesl tehdy Uhde.
Absolvent oboru čeština, ruština a literární věda brněnské filozofické fakulty vydal první básnickou sbírku v roce 1962. Mimo práce redaktora v literárním měsíčníku Host do domu psal rozhlasové a divadelní hry. Tehdy je ještě mohl podepisovat svým nezvyklým příjmením.
„Můj otec vypátral, že Uhdeovi přišli ze Saska někdy v polovině 18. století – nejdříve do Olomouce, potom do Brna – a že to byli tkalci,“ popsal. Samo slovo podle něj nic neznamená. „Němci to vyslovují ‚Úde‘, já se to mu bráním,“ poznamenal.
V sedmdesátých letech vydával Uhde své texty v samizdatu nebo publikoval oficiálně, ovšem pod cizím jménem.
Politice propadl, „jako se propadá divadlu“
Po převratu v roce 1989 chtěl jako spousta někdejších disidentů aktivně tvořit politiku. Byl ministrem kultury v české vládě Petra Pitharta a prvním předsedou Poslanecké sněmovny samostatné České republiky.
„V devadesátém roce, když mě Petr Pithart pozval do české vlády jako ministra kultury, tak jsem tomu jakýsi způsobem propadl, podobně jako se propadá divadlu. Někdo vás tam pozve, vy zjistíte, že máte jakési nápady, a už v tom prostě lítáte,“ vzpomínal později.
V roce 2013 vydal memoáry s názvem „Rozpomínky, co na sebe vím“, neznamená to však, že by přestal být autorsky činný.
Na jaře příštího roku bude mít například v Městském divadle v Brně premiéru jeho dixielandový muzikál Viki kráčí za štěstím.
