Už ve středověku existovaly ‚komiksy‘. Byly určené těm, kdo neuměli číst
Už ve středověku si lidé prohlíželi komiksy. Většina neuměla číst a církev jim potřebovala názorně přiblížit život a činy svatých. I o tom je nejnovější výstava v pražské Národní knihovně. Nabízí i nové faksimile středověkého rukopisu Život svatého Václava, které vydalo rakouské nakladatelství ADEVA a knihovně je darovalo.
Zatímco dnes jsou komiksy velmi žádané všemi a jsou hodně módní záležitostí, před pěti stovkami let jimi listovala nejchudší vrstva obyvatelstva.
„Je to tak, že ve středověku málo lidí umělo číst, takže text byl sdělován obrazem. A proto existují obrázkového rukopisy, kterým my dnes říkáme v uvozovkách komiks,“ vysvětluje ředitelka historických fondů Národní knihovny Miroslava Hejnová.
Šlo podle ní hlavně o Bible chudých, které byly celé barevné a malované. „Byly nazývány biblia pauperum, protože to nebyli chudí penězi, ale chudí tím, že nebyli vzděláni, takže jim byl text sdělován obrazem,“ říká.
Takovým komiksem byl i rukopis Matyáše Hutského od Křivoklátu, mistra umění malířského v Praze. Roku 1585 ho daroval svému mecenáši arcivévodovi Ferdinandovi II. Tyrolskému. Popisuje život svatého Václava. Má 66 stran a je velký asi jako běžný školní sešit.
„S komiksem to má skutečně něco kresleného, protože se to nachází v knížkách, je to kreslené, barevné. Ale nebylo to vydáváno v tisících kusech, jen v jednom,“ říká jednatel rakouského vydavatelství ADEVA Jan Kocisek.
Originální rukopis je od roku 1936 uložený v Rakouské národní knihovně. S pražskou Národní knihovnou spolupracuje ADEVA už od roku 1988, kdy jí darovalo faksimile Bible Václava IV.
„Tehdejší režim to ještě tajil, ale teď to můžeme říct skutečně s hrdostí, že první kopii faksimile Bible Václava IV. vlastní Národní knihovny,“ potvrzuje Kocisek.
Na samotné výstavě jsou také faksimile Velislavovy bible, nejobsáhlejšího středověkého obrazového rukopisu ve střední Evropě a umělecké kopie Pařížského zlomku Dalimilovy kroniky.
