V Hanoji vzniká román pro Čechy i Vietnamce. Mohli by se od sebe učit, říká autor
Češi by se mohli od Vietnamců naučit trpělivosti a pilnosti, Vietnamci by zase mohli od Čechů odkoukat upřímnost. To si myslí pan Do, který žije v Hanoji a který připravuje velký román - pro Vietnamce i pro Čechy. Píše v něm o svých zkušenostech, které nasbíral během mnoha let strávených v Česku.
Literární opus pana Do má ve vietnamštině skoro pět set stran a čeká na vydání. Jde o příběh Vietnamce, který se vydal do Československa, oženil se s Češkou a potom prožil - jak říká pan Do - tvrdý, ale velice hezký život. „Kdybyste to četli, pochopili byste: Aha, to jsou Vietnamci!“
Pan Do dobře zná české i vietnamské prostředí, kniha je jeho autobiografií. Na Češích obdivuje upřímnost a respekt k zákonům, od Vietnamců by se toho prý ale mohli i tak hodně naučit. Třeba trpělivost nebo pilnost.
Rozhovor s panem Do, který připravuje román pro Čechy i Vetnamce, vedl redaktor Pavel Polák
„Já jsem do Československa přijel vlakem v roce 1971. My jsme tam studovali na ČVUT. Učit se český jazyk, to je obrovský problém, já jsem kvůli tomu propadl z češtiny v prvním ročníku,“ vypráví.
Posléze se vrátil zpět do Vietnamu, aby zase brzy přijel do Čech jako vedoucí vietnamských dělníků. Byl, jak říká, obchodním manažerem a podnikal. A nakonec se před lety vrátil zpátky do Vietnamu, kde teď dělá obchodního zástupce jedné české firmy.