V Národním muzeu jsou k vidění vzácné historické rukopisy
V rámci právě probíhající výstavy Staré pověsti české v Národním muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout originály rukopisů popisujících mytické období českých dějin, vládu českých pohanských knížat. Jedná se o unikátní akci, během níž je každý rukopis vystaven ve speciální klimatizované vitríně po dobu dvou týdnů.
Výstavu v polovině února zahájil Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky a v dubnu ji ukončí Rukopisy královédvorský a zelenohorský
„Za skutečného prvního autora toho, co jsem si navykli nazývat Starými pověstmi českými, můžeme považovat Kosmu,“ řekl vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea Petr Mašek.
Reportáž Jany Šafaříkové o vystavených rukopisech v Národním muzeu ve Večerním Radiožurnálu.mp3
Kosmas podle jeho slov popsal základní známé příběhy o příchodu praotce Čecha, dále o Krokovi a jeho třech dcerách, o vyvolení Přemysla Oráče knížetem na základě žádosti lidu a další.
Kosmos latinsky psaná Kosmova kronika česká vznikala mezi lety 1119 až 1125. Její původní rukopis se nedochoval. Národní muzeum vystavilo Budyšínský rukopis, což je pravděpodobně nejstarší exemplář tohoto díla.
Dalším vystavovaným rukopisem je nejstarší veršovaná kronika – Kronika takřečeného Dalimila ze začátku 14. století, která podrobně popisuje Dívčí válku.
Cenným rukopisem je také kronika, kterou nejspíš z podnětu císaře Karla IV. Sepsal mistr pražské univerzity Přibík Pulkava z Radenína. Pohanské období popisuje v souladu s Kosmou a Dalimilem a některé příběhy dále rozvádí.