V Národním muzeu uvidíte Kosmovu a Dalimilovu kroniku
V Národním muzeu v Praze budou vystaveny unikátní rukopisy, popisující mytické období českých pohanských knížat. V rámci výstavy "Staré pověsti české", která je největší akcí před plánovanou rekonstrukcí muzea, budou k vidění například Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky nebo Dalimilova kronika.
„Kosmova kronika je nejstarším zachycením příběhu, který jsme si zvykli nazývat Staré pověsti české. Je psána latinsky. Budyšínský rukopis pochází ze 13. století, je ozdoben krásnou iluminací, kde je vyobrazen praotec Čech a jeho bratr Lech. Dalimilova kronika je česky psaná, o jejím autorovi se vedou spekulace,“ představil rukopisy komisař celého projektu, Petr Mašek.
Rukopisy, popisující mytické období českých pohanských knížat, představil komisař projektu Petr Mašek
Z období pátého až desátého století se z území Čech nezachovaly prakticky žádné písemné památky. I tyto kroniky lze chápat pouze jako mýty. Je ale možné, že mají reálný základ a naznačují historikům směr uvažování.
„Je pravda, že v šestém století vstoupily do české kotliny slovanské kmeny, pravděpodobně už se jménem Češi a měli svého vůdce. Je také možné, že bájná jména pohanských knížat, která jsou uváděna v Kosmově kronice, se zakládají na pravdě,“ řekl Mašek.
Vystaveny mají být i Rukopisy zelenohorský a královédvorský. Na nich je zajímavé to, že se zřejmě jedná o historická falza, která měla v 19. století posílit vlastenecké cítění.